zpět

Soumrak vývozu ruské ropy?

11.3.2024

Turecký přístav Dortyol zakázal dovoz ruské ropy. Co k tomu vlastníka přimělo? O jak významný přístav z pohledu importu ruské ropy jde?

Minulý týden byla světovými zpravodajskými agenturami zveřejněna zajímavá zpráva. Jeden ze středně velkých tureckých ropných terminálů ve Středozemním moři, terminál Dortyol na jihovýchodě Turecka, již nebude přijímat dováženou ruskou ropu. Proč, když v loňském roce turecké energetické společnosti ušetřily cca 2 miliardy dolarů (46 miliard Kč) tím, že výrazně navýšily import zlevněné ruské ropy?

Turecko se stalo jedním z největších dovozců ruské ropy a pohonných hmot od roku 2022 poté, co západní země uvalily na Moskvu sankce za provedenou invazi na Ukrajinu. Rusko reagovalo přesměrováním ropy z Evropy a USA do Asie, Turecka a Afriky. Vzhledem k neexistenci ropovodů směřujících do dotčených zemí resp. oblastí je nutné ropu převážet především po moři. (autor článku již několikrát narazil na tvrzení, že produktovod Blue Stream, vedoucí po dnu Černého moře z Ruska do Turecka, by snad mohl pomoci a exportem ropy do Malé Asie. Není to tak, jde o plynovod).

Zmíněný terminál patří mezi středně velká zařízení. Vyjádření majitele terminálu společnosti GTS zní takto "Společnost GTS se rozhodla koncem února 2024 přerušit veškeré vazby na ruskou ropu a v souladu s tím svým zákazníkům oznámila, že i v případě neporušení zákonů, předpisů nebo sankcí, nebude přijímat žádné produkty ruského původu ani žádné produkty dovezené z ruských přístavů jako dodatečné opatření k platným sankčním pravidlům". Terminál dováží, vyváží a skladuje pohonné hmoty a ropu, přijal v loňském roce 11,74 milionu barelů ruské ropy a pohonných hmot, vyplývá z údajů analytické společnosti Kpler zabývající se námořní dopravou. Dle agentury Reuters se terminál Dortyol stal v uplynulém roce sedmým největším tureckým dovozním terminálem podle objemu, v roce 2021 se „umístil“ na desátém místě. Dovoz ruské ropy a pohonných hmot byl v roce 2023 přibližně sedmkrát vyšší než celkový objem, který přijal ze všech zemí v roce 2021, což byl poslední rok před ruskou invazí na Ukrajinu. Poslední tanker, který vykládal v Dortyolu, připlul 19. února a přivezl náklad 511 000 barelů nafty z ruského baltského přístavu Primorsk. Mezi běžná místa určení ropy vyvážené z Dortyolu patřily řecké přístavy Soluň, Korint nebo Eleusis.

Turecko má, jako jedna z mála zemí začleněných do západních struktur, s Ruskem stále zásadní ekonomické a také čilé diplomatické vztahy. Proč tedy k rozhodnutí omezit dovoz ruské ropy došlo? Jde o reakci na nařízení amerického prezidenta Bidena ze závěru loňského roku. V prosinci totiž vydal americký prezident exekutivní příkaz, který opravňuje ministra financí po konzultaci s ministrem zahraničí potenciálně uvalit sankce na zahraniční finanční instituci, pokud se zjistí, že provedla nebo usnadnila jakoukoli významnou transakci nebo transakce pro jakoukoli osobu uvedenou v sankčních seznamech. Obchod mezi Ruskem a Tureckem od konce prosince poklesl a některé platby za dovezený náklad ruské ropy se zpozdily, protože banky zvýšily kontroly dodržování předpisů v důsledku hrozby amerických sankcí. Nařízení je namířeno proti společnostem, které by chtěly pomáhat Rusku obcházet uvalené západní sankce zavedené po invazi na Ukrajinu. O faktu, že díky tomuto nařízení omezují svou spolupráci s Ruskem některé čínské banky, jsme psali ZDE.

Pokud by zbylé turecké terminály ruskou ropu i nadále akceptovaly, zákaz dovozu do terminálu Dortyol by ruskou ekonomiku nijak nepoškodil. Pokud by ale následovaly zákazy ze stran dalších přístavů jako např. největší istanbulský přístav Haydarpaşa, přístav v Trabzonu nebo dokonce İzmitu (7. největší přístav v Evropě), byla by to zcela jiná situace.