Španělská inflace dosáhla 2,8 %

Španělská míra inflace dosáhla v prosinci 2024 hodnoty 2,8 %, což je nárůst oproti listopadovým 2,4 %. Podle údajů španělského Národního statistického úřadu (INE) jde o nejvyšší úroveň od července 2023 a zároveň třetí měsíc v řadě, kdy inflace vykazuje růst. Tento výsledek odpovídal očekáváním analytiků a byl způsoben především zvýšením cen dopravy, kultury a rekreace.

Doprava, která v listopadu zaznamenala pokles cen o 0,1 %, v prosinci vykázala nárůst o 0,6 %. Významným faktorem byla také oblast kultury a rekreace, kde ceny vzrostly z listopadových 2 % na 3,2 %, přičemž hlavním důvodem byl růst cen turistických balíčků. Tyto segmenty přispěly k celkovému zvýšení inflace, která se začala znovu zrychlovat po předchozím období relativní stability.

Základní inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, dosáhla v prosinci 2,6 %, což představuje čtyřměsíční maximum oproti listopadovým 2,4 %. Tato hodnota byla v souladu s tržními odhady a potvrzuje, že rostoucí ceny nejsou pouze důsledkem výkyvů v energetickém sektoru, ale mají širší dopad na celou ekonomiku. Z měsíčního pohledu se inflace zvýšila na 0,5 %, což je výrazný nárůst oproti listopadovým 0,2 % a o desetinu více, než očekávali ekonomové.

Evropská komise předpovídá, že španělská inflace v roce 2025 v průměru dosáhne 2,2 %, což odpovídá cíli Evropské centrální banky na udržení cenové stability. V roce 2026 by se inflace měla snížit na 2 %. Současně se očekává, že hrubý domácí produkt Španělska poroste letos o 2,3 % a příští rok zpomalí na 2,1 %. Tato prognóza potvrzuje, že španělská ekonomika nadále vykazuje solidní růst, a to navzdory globálním ekonomickým nejistotám.

Španělská banka CaixaBank předpokládá, že letošní rok bude z hlediska ekonomiky robustní, především díky silné domácí poptávce. Zároveň však varuje před možnými riziky, která by mohla ohrozit tento optimistický vývoj. Mezi klíčové hrozby patří geopolitické napětí, například obchodní spory mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebo Čínou, a eskalace konfliktů na Blízkém východě, které by mohly zvýšit ceny energií a zpomalit hospodářský růst.

Rostoucí inflace je tak nejen odrazem vnitřních ekonomických faktorů, ale i důsledkem širších globálních vlivů, které ovlivňují celou eurozónu. Španělská vláda se bude muset vypořádat s těmito výzvami, aby zajistila udržitelný růst a stabilitu hospodářství. V kontextu inflace a geopolitických rizik bude klíčové najít rovnováhu mezi podporou domácí poptávky a kontrolou cenové hladiny.