Šrí Lanka již zbankrotovala, mohl by ji následovat Pákistán?

V létě se do platební neschopnosti dostala Šrí Lanka. Které země jsou na „nejlepší“ cestě ji následovat? Proč je ve velkých problémech Pákistán a co by mohl způsobit jeho případný bankrot?

O problémech Šrí Lanky toho bylo napsáno již mnoho i v českých sdělovacích prostředích viz např. náš článek. Země během letních prázdnin v podstatě zbankrotovala, tamní obyvatelé zažívají kritický nedostatek pohonných hmot, raketový růst cen potravin a obzvláště smutným faktem je, že se Šrí Lanka během několika měsíců dostala na přední místa z pohledu dětské podvýživy…

Které země by mohly osud zmíněné země následovat? „Našlápnuto“ jich má hned několik a nejde pouze o státy na africkém či asijském kontinentu. Důvody nejsou vždy zcela stejné, ale vesměs se jedná o různou kombinaci těchto důvodů: rychlé zadlužování země, potravinová krize způsobená válkou na Ukrajině, výrazně oslabení lokální měny či velké omezení příjmů z turismu během pandemie COVID-19. Z toho ústí neochota investorů půjčit dané zemi za „rozumný“ úrok. Některé země už mají problém své státní dluhopisy na finančním trhu prodat, když jen velmi málo potenciálních investorů je ochotno akceptovat zvyšující se riziko nesplacení. Obecně se ve vztahu k budoucímu ekonomickému vývoji nejvíce nyní skloňují jména zemí jako Pákistán, Nepál, Egypt, Nigérie, Libanon, Etiopie, Sýrie či Panama.

Největší problém aktuálně doutná v Pákistánu. I vzhledem k počtu obyvatel, kterých ve zmíněné zemi žije 220 milionů, se na tento stát podívejme podrobněji. Ke stávajícím problémům v podobě velkého zadlužení, rostoucích cen potravin a silných veder v červnu a červenci se navíc přidaly extrémní srážky během srpna, když v některých provinciích napadlo více než 500 % jejich běžného měsíčního úhrnu. Výsledkem byly gigantické záplavy, kdy se pod vodou ocitla třetina země a přímo postiženo jimi bylo 33 mil. obyvatel. Škody jsou tamní vládou odhadovány min. na 30 mld. USD resp. 735 mld. CZK. Pákistánská rupie letos ztratila více než třetinu své hodnoty, když na přelomu července a srpna byla dokonce proti dolaru vůbec nejslabší ze celou svou historii. Stejně jaké celé řadě dalších zemí tamní vládě působí problémy posilující americký dolar, který prodražuje dovoz celé řady věcí, protože severoamerická měna je stále s přehledem nejvýznamnější měnou mezinárodního obchodu.

Pákistán nikdy nebyl bohatou zemí, když se v porovnání HDP na obyvatele pohybuje okolo 150. místa na světě. Záplavy s tak velkými škodami naprosto zásadním způsobem ovlivní ekonomiku země do dalších let. Záplavy také zničily velkou část tamní úrody. Zemědělství má na hospodářství země téměř čtvrtinový podíl. Došlo ke značným škodám na dopravní infrastruktuře, když bylo poničeno více než 3000 kilometrů silnic a železnic a strženy stovky mostů. Obnova země bude stát obrovské peníze, které vláda k dispozici nemá. Vzhledem k faktu, že již teď tíží Pákistán vládní dluh ve výši téměř 90 % tamního ročního HDP, může být pro stále rozvojovou zemi problém si zajistit prostředky na finančním trhu. Pokud ale alespoň část dopravní infrastruktury nebude opravena a zemědělci nebudou mít prostředky pro zajištění příští sklizně, do pohybu se dají miliony Pákistánců a budou chtít uspokojení svých základních životních potřeb dosáhnout v jiné zemi a pravděpodobně i světadílu. Kulturně by se samozřejmě nabízely bohaté státy regionu jako je Saudská Arábie, SAE nebo Katar přistěhovalce do svých zemí pouští jen ve velmi omezené míře.

Pokud by nedošlo ke zlepšení ekonomické situace nejen v Pákistánu a ve zmiňovaných zemích, do pohybu by se daly desítky milionů lidí. Evropa by čelila migrační vlně z Asie a Afriky takových rozměrů, se kterou by se nedal příliv uprchlíků roku v roce 2015 vůbec srovnat.