Stop nucené práci

Představte si, že procházíte obchodem a vybíráte si zboží, které se vám líbí. Ani ve snu vás nenapadne, že některé z těchto produktů mohly vzniknout za cenu lidské svobody. Přesto je to realita: Mezinárodní organizace práce odhaduje, že nucenou práci vykonává přes 27 milionů lidí, z toho 3,3 milionu dětí. Evropská unie nyní proti tomuto fenoménu podniká zásadní krok – od roku 2028 nebude možné na evropském trhu prodávat ani vyvážet produkty spojené s nucenou prací. Co to znamená pro firmy, jejich zákazníky a dodavatelské řetězce?

Nové nařízení EU zakazuje uvádění výrobků spojených s nucenou prací na trhu, a to bez ohledu na to, zda byly vyrobeny v EU nebo dovezeny ze zahraničí. Pro dotčené subjekty to znamená především přísnější kontroly dodavatelských řetězců a zavedení hloubkových kontrol (tzv. due diligence). Významným prvkem je vytvoření databáze rizikových oblastí a produktů, která usnadní detekci porušení pravidel. Firmy, které se nepřizpůsobí, mohou čelit tvrdým sankcím, včetně pokut a zákazu prodeje.

Nařízení stanovuje povinnost sledovat původ zboží a zavádět preventivní opatření, která minimalizují riziko využívání nucené práce. Jedná se například o záznamy o původu surovin a pracovních podmínek – firmy musí evidovat každou fázi výroby, proaktivní analýzy dodavatelských řetězců – od těžby surovin po výrobu konečného produktu, a spolupráci s nezávislými audity – ověřování dodržování lidských práv v rizikových regionech. Zásadní je, že toto nařízení cílí na celý dodavatelský řetězec, a to i v případech, kdy se některá fáze výroby odehrává mimo EU. Například pokud evropský výrobce elektroniky nakupuje suroviny v regionu, kde je známé využívání nucené práce, bude muset doložit, že jeho dodavatelé splňují standardy etické výroby.

Firmy působící v textilním, těžebním a zemědělském průmyslu patří mezi nejvíce ohrožené sektory. Například podle zpráv Evropské komise pochází značná část textilních výrobků prodávaných v EU z oblastí, kde nucená práce představuje vážný problém. Stejně tak se v zemědělství vyskytují případy nucené práce při sklizni kávy nebo kakaa. Podniky s komplexními dodavatelskými řetězci musí navíc čelit riziku tzv. „řetězových dopadů“, kdy porušení pravidel jedním dodavatelem může ovlivnit jejich pověst i přístup na trh.

Na první pohled se může zdát, že nové povinnosti znamenají jen další administrativní zátěž. Ve skutečnosti ale mohou přinést i benefity. Spotřebitelé stále častěji vyhledávají eticky vyráběné produkty, což dává firmám, které splňují požadavky ESG (Environmental, Social, Governance), významnou konkurenční výhodu. Transparentní dodavatelské řetězce mohou podpořit důvěru zákazníků a zvýšit jejich loajalitu. Například firmy, které dokážou prokázat, že se vyhýbají rizikovým regionům nebo že podporují etické pracovní podmínky, mohou lépe oslovit mladší generaci zákazníků, kteří kladou velký důraz na udržitelnost.

Jak se připravit? Zmapujte své dodavatelské řetězce: zjistěte, odkud pocházejí vaše produkty a jaké jsou pracovní podmínky v jednotlivých fázích výroby. Zaveďte systém due diligence: procesy pro identifikaci a prevenci rizik nucené práce. Spolupracujte s experty: nezávislí auditoři nebo organizace zaměřené na lidská práva mohou poskytnout cennou podporu při implementaci opatření. Vzdělávejte své zaměstnance a dodavatele: informujte je o požadavcích nařízení a motivujte je k dodržování etických standardů.

Nové nařízení EU je krokem směrem k ochraně práv a důvěryhodnosti evropského trhu. Jeho implementace sice představuje výzvu, ale zároveň otevírá příležitosti pro firmy, které se nebojí investovat do etických a udržitelných postupů. Evropská unie tím vysílá jasný signál: na lidské důstojnosti nelze stavět obchodní úspěch. Firmy, které pochopí význam tohoto poselství, mohou nejen splnit zákonné požadavky, ale také získat konkurenční výhodu v očích stále náročnějších spotřebitelů.