Švédsko plánuje pro příští rok snížení daní. Změny mají pomoci hlavně nízkopříjmovým

Švédsko pro příští rok počítá s četnými změnami v oblasti daní, které by měly pomoci hlavně lidem, které mají nízké a střední příjmy. Kromě toho švédská vláda plánuje redukci spotřebních daní na pohonné hmoty, které se v této severoevropské zemi dlouhodobě řadí mezi ty nejvyšší v celé Evropské unii.

Švédská rozpočtová opatření mají běžným občanům pomoci s důsledky vysoké inflace. V červenci se tato země totiž řadila mezi evropské státy, kde byla vůbec nejvyšší. Oproti České republice byla švédská meziroční inflace v červenci nižší jen o pár desetin procentních bodů a dostala se na 9,3 procenta. Dlouhodobě tak i švédská inflace zůstává nad stanoveným inflačním cílem tamní centrální banky, což se švédská vláda snaží i snížením spotřebních daní změnit.

Navrhovaná opatření švédské vlády by měly tamní kasu vyjít ročně na 11 miliard švédských korun, což je v přepočtu zhruba 22,5 miliardy korun. Konkrétní návrh státního rozpočtu pro příští rok má švédská vláda představit 20. září. Podle dosavadních informací by se v něm měly projevit i vyšší náklady na bezpečnost státu, a to zejména kvůli trvající ruské válce na Ukrajině, která ohrožuje bezpečnost v Evropě. Zvýšit se však mají i vládní výdaje na pomoc tamním nízkopříjmovým domácnostem.

Kromě toho švédská vláda počítá se snížením spotřební daně u benzinu asi o 3,4 koruny. V případě nafty by mělo jít asi o korunu. V porovnání s dalšími státy Evropské unie jsou švédské spotřební daně vyšší, než jaký je průměr. Litr nafty tam řidiče vyjde asi na 50 korun, benzin se pak prodává asi o šest korun za litr levněji.

Navrhovaným švédským opatřením v podobě nižších spotřebních daní od počátku příštího roku se však ještě více rozevřou cenové nůžky mezi naftou a benzinem. Oproti většině států Evropské unie tu je cena jednoho litru benzinu oproti dieselu o dost vyšší. Navrhovaným krokem však tato cenová propast ještě naroste, každopádně v případě schválení budou mít švédští řidiči možnost tankovat jeden litr benzinu za podobné ceny, jako je tomu kupříkladu v České republice.

Švédští politici k možné úpravě daňové zátěže pro nízkopříjmové domácnosti uvádějí, že jde o krok, který by měl zvýšit zaměstnanost a celkově navýšit atraktivitu práce. Bude tak zajímavé sledovat, zda nízkopříjmové domácnosti opravdu namísto státní pomoci opravdu s větším zájmem zamíří na pracovní trh a přispějí k chodu švédské ekonomiky.

Pokles daňové zátěže v případě nízkopříjmových domácností i spotřebitelů se středně vysokými příjmy může ale na druhé straně připravit podmínky pro možný růst inflace. Švédské domácnosti totiž budou mít díky tomu k dispozici více finančních prostředků. Může se tím zvýšit poptávka a s tím i celková inflace.

Švédsko zároveň odloží automatické zvýšení hranice, od které se v této zemi tradičně odvádí dodatečná daň z příjmu. Dvacetiprocentní odvody se v letošním roce vztahují na všechny příjmy nad hranici zhruba 51 tisíc švédských korun za měsíc, což je v přepočtu asi 104,5 tisíce korun. Výjimečně má tato hranice platit i pro příští rok.