Švýcarská centrální banka poprvé od března loňského roku nezměnila výši úrokových sazeb

Švýcarská centrální banka se rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni, a tedy na 1,75 procenta. Nepotvrdily se tak odhady mnohých analytiků, které hovořily o tom, že by se švýcarská měnová politika měla dál zpřísňovat. Švýcarská centrální banka každopádně svůj krok obhajuje tím, že efekt zpřísňování měnové politiky v minulých čtvrtletích se již projevil ve snížení inflace.

Centrální bankéři ve Švýcarsku se rozhodli ponechat stávající výši úroků poprvé od loňského března, kdy se na trzích a v jednotlivých ekonomikách začaly ve velkém projevovat důsledky výrobních odstávek během pandemie nemoci covid-19 i ruské války na Ukrajině.

Několik let před tím drželo Švýcarsko základní úrokovou sazbu v záporných hodnotách. Až do minulého března se úroky držely na úrovni -0,75 procenta. Během čtvrtka se každopádně nezměnila ani sazba u takzvaných vkladů na viděnou, které finanční instituce v této zemi drží u centrální banky. Pro vklady na viděnou je typické, že jsou splatné kdykoliv a nyní se tedy úrokové míry pohybují na úrovni 1,75 procenta.

Švýcarská centrální banka tak ve svém rozhodování prozatím nepromítla postupné zdražování ropy na trzích, a to i přesto, že podle některých odhadů se cena této komodity v příštích týdnech dostane nad psychologickou hranici 100 dolarů za barel.

Mnozí švýcarští analytici ještě před pár dny uváděli, že centrální banka svou měnovou politiku opět zpřísní a základní úroková sazba se dostane až na úroveň dvou procent.

Při pohledu do aktuálních švýcarských dat je patrné, že meziroční inflace ve Švýcarsku se v srpnu dostala až na 1,6 procenta, což znamená, že byla úplně totožná s hodnotou z letošního července. Ještě počátkem letošního roku se švýcarská inflace dostala na 3,4 procenta, i tehdy však byla o mnoho nižší než v jiných státech po celém světě. Z toho tedy plyne, že Švýcarsko za posledních několik měsíců nemuselo řešit tak vážný inflační problém jako třeba země ve střední a východní Evropě.

Švýcarští centrální bankéři každopádně nevyloučili, že by se ve střednědobém období mohly úrokové míry ve Švýcarsku opět zvýšit. Jsou tak připraveni reagovat na všechny okolnosti, které by mohly zmařit jejich snahu v dosažení cenové stability.

Odhad průměrné míry inflace ve Švýcarsku pro letošní a příští rok je v případě prognózy švýcarské centrální banky stanoven na 2,2 procenta. Takového výsledku by Švýcarsko mělo dosáhnout i v příštím roce, pokud se na trzích neodehrají vážnější změny. Pro rok 2025 dokonce švýcarská banka očekává, že by se inflace mohla vrátit pod hranici dvou procent, která je mimo jiné i švýcarským inflačním cílem.

Švýcarská ekonomika ale i v důsledku vyšších sazeb v letošním roce příliš nevzroste. Podle predikcí by se hrubý domácí produkt tohoto státu měl pro letošní rok dostat na jedno procento. Švýcarsko se tedy nebude v tomto ohledu příliš lišit od ostatních zemí v Evropě, které rovněž počítají s velmi podobným meziročním tempem hospodářské výkonnosti. Důvodem je mimo jiné i spotřeba domácností, která oproti předchozím létům zaostává. Spotřebitelé kvůli vysokému tempu zdražování z posledních měsíců více šetří, tvoří úspory a odkládají svou spotřebu do budoucnosti.