Taylor Swift, Beyoncé a „Barbieheimer“ posilují americkou ekonomiku, má to ale háček

Turné zpěvaček Taylor Swift a Beyoncé, stejně jako letní filmové trháky Barbie a Oppenheimer, mají výrazný dopad na spotřebitelské výdaje a celkovou ekonomiku v USA. Ve třetím čtvrtletí ekonomiku obohatí přibližně o 8,5 miliardy dolarů. S tímto prohlášením přišla minulý týden společnost Morgan Stanley. Zároveň ale varovala, že blížící se konec turné a klesající zájem o oba filmy ve spojení s obnovením splácení studentských půjček by mohl ve čtvrtém čtvrtletí znamenat výraznější pokles.

Taylor Swift, Beyoncé a „Barbieheimer“ ovládli letošní léto v miliardovém stylu. Podle údajů ze srpnového průzkumu společnosti QuestionPro by mohlo Eras Tour zpěvačce Taylor Swift vynést jen z prodeje vstupenek v Severní Americe bezmála 2,2 miliardy dolarů. Stalo by se tak nejvýdělečnějším turné všech dob. Ekonomický přínos pro Severní Ameriku se u Eras Tour odhaduje na pět miliard dolarů, což je více než hrubý domácí produkt 50 zemí světa. Například šest po sobě jdoucích koncertů Taylor Swift v Los Angeles vedlo ke zvýšení HDP okresu Los Angeles o 320 milionů dolarů.

Rekordy láme i Renaissance Tour zpěvačky Beyoncé. Podle údajů nahlášených Billboard Boxscore vydělala Beyoncé během červencových jedenácti koncertů 127,6 milionu dolarů. Jednalo se o nejvyšší hrubý zisk za jeden měsíc koncertování v historii a turné má našlápnuto stát se jedním z nejúspěšnějších všech dob.

Zvýšené výdaje spotřebitelů za „zábavu“ zaznamenala i Bank of America. Ta uvedla, že zvýšení bylo také částečně způsobeno uvedením filmů Barbie a Oppenheimer, přičemž spotřebitelé více utrácejí i za oblečení a doplňky tematicky spojené s těmito filmy. V USA film Barbie dosáhl na tržby 575 milionů a v zahraničí 1,3 miliardy dolarů. Jedná se tak o nejvýdělečnější film tohoto roku. Film Oppenheimer je nyní třetím nejvýdělečnějším filmem režiséra Christophera Nolana. Víkend, kdy byly tyto filmy uvedeny, se stal čtvrtým nejvýdělečnějším v historii amerických kin.

Turné posilují ekonomiku, mohou způsobit i inflaci

Dopady zábavního průmyslu na ekonomiku jsou však citelné i mimo Spojené státy. Ve Švédsku spotřebitelské ceny v květnu vzrostly o 9,7 % oproti předchozímu roku, přičemž podle ekonoma Michaela Grahna z Danske bank by za tím mohly být právě dva v té době konané koncerty zpěvačky Beyoncé. Ceny vstupenek byly výrazně vyšší, než se očekávalo, což mělo způsobit znatelný dopad na míru inflace v zemi.

Obě turné se nicméně zasloužila o posílení ekonomiky měst, ve kterých se koncerty konaly. Fanoušci jsou ochotni cestovat přes celou zemi, mnohdy i přes půl světa, aby své oblíbené interpretky viděli naživo. Tento dopad vzbudil pozornost místních podnikatelů, ale i centrální banky. Minulý měsíc filadelfský Fed oznámil, že rezervace hotelů v době, kdy do města přijela Taylor Swift, zaznamenaly největší nárůst od začátku pandemie. Obrovský nárůst poptávky po ubytování, v souvislosti s koncerty Eras Tour, zaznamenalo i město Chicago. Guvernér státu Illinois uvedl, že příjmy hotelů pro rok 2023 již dosáhly 308 milionů dolarů a překonaly tak úroveň před pandemií.

Krátkodobé posílení americké ekonomiky

Podle společnosti Morgan Stanley se očekává, že reálné výdaje spotřebitelů budou ve třetím čtvrtletí o 1,9 % vyšší, k čemuž měly z větší části přispět výše zmíněné kulturní události tohoto roku. Společnost však varovala, že se může jednat jen o krátkodobou záležitost. Ekonomka společnosti Sarah Wolfe uvedla, že „dosud nevídané“ příjmy spojené s těmito událostmi by měly dohromady přispět k růstu spotřeby v tomto čtvrtletí o sedminu procentního bodu.

Tyto události spadají pod část ukazatele výdajů na osobní spotřebu, známého jako PCE, týkající se spotřeby filmů a nesportovní živé zábavy. Tyto sektory se na celkovém indexu podílejí přibližně 0,2 % a 0,05 %. To znamená, že fanoušci přišli a utratili v těchto obvykle zanedbatelných obchodních oblastech tolik, že to podstatně podpořilo americkou ekonomiku.

Dojde k vystřízlivění a Fed by se měl mít na pozoru

Nicméně blížící se konec těchto turné v USA a postupně klesající návštěvnost těchto filmů by mohly vést k tzv. „kocovinovému efektu“. Ekonomové společnosti Morgan Stanley předpokládají, že reálný PCE se mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím sníží o 0,6 %. Wolfe se dále domnívá, že návrat splátek federálních studentských půjček, které Bidenova administrativa vzhledem k pandemii a vysoké inflaci téměř na tři roky pozastavila, by mohl index PCE snížit o další osminu procentního bodu.

„Faktory zvyšující spotřebu ve třetím čtvrtletí jsou mimořádné, ve čtvrtém čtvrtletí tyto faktory nejen odezní, ale říjnové vypršení moratoria na splácení studentských půjček spotřebu dále zatíží,“ uvedla ekonomka. Reálný hrubý domácí produkt by měl ve čtvrtém čtvrtletí dosáhnout přírůstku 0,1 %.

Tento posun by podle ekonomů mohl upoutat pozornost Fedu. Domnívají se, že centrální banka, která stále bojuje s vysokou inflací, by mohla brát kulturní zpomalení jako další důvod k „trpělivosti“ při rozhodování o budoucím vývoji úrokových sazeb.

redaktorka: Kristýna Kvačková 

Studentka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, oboru Teritoriální studia se zaměřením na Severoamerická studia. Zabývá se oblastí mezinárodních vztahů, především pak měnovým trhem a zahraniční politikou.