Téměř pětina mladých Číňanů nepracuje

Mladí Číňané nepracují a jejich nezaměstnanost dosahuje 18,2 %, navíc se zvyšuje podíl nezaměstnaných i ve velkých městech. To sráží dolů maloobchod. Čínská vláda doplácí na nulovou toleranci vůči covidu.

Maloobchodní prodeje se tam meziročně v dubnu snížily o 11,1 %, což je nejhorší číslo od vypuknutí pandemie začátkem roku 2020. Bohužel se ta nejtvrdší proticovidová opatření týkají i Šanghaje a Pekingu.

Číňané přestali utrácet prakticky za vše. Maloobchodní tržby šly meziročně dolů v oblasti prodeje automobilů o 31,6 %, u oděvů to bylo o 22,8 %, v odvětví telekomunikace klesly tržby o 21,8 %, nábytek se prodával o 14 % méně a stavební materiály o 11,7 %. 

Jedná se už o druhý měsíc v řadě, kdy prodeje maloobchodníků šly dolů, alarmující je ale spíše fakt, že tempo poklesu se zvyšuje a vůle čínské vlády na strategii nulové tolerance něco změnit se limitně blíží nule.

Kromě fyzické nemožnosti nakupovat se Čínou šíří další problém v podobě rostoucí nezaměstnanosti. Ta za duben vyskočila na 6,1 % a je tak druhá nejvyšší v historii sledování. Vyšší byla jen únoru 2020 se začátkem pandemie, tehdy dosáhla na 6,2 %. Aktuálně se dá čekat, že pokud Čína něco nezmění, pak bude tamní nezaměstnanost velmi rychle přepisovat historii. Pro letošní rok přitom Čína cíluje 5,5% podíl lidí bez práce.

Naprosto šokující je, že u lidí ve věku 16 - 24 let dosahuje nezaměstnanost neuvěřitelných 18,2 %, zatímco ve věkové kategorii 25 – 59 let to bylo jen 5,3 %. V největších 31 městech se nezaměstnanost zvedla na 6,7 %.

Problémy Číny se nemohou nedotknout zbytku světa. Pokud se tamní nezaměstnanost bude šplhat nadále nahoru, pak by to mohlo ohrozit schopnost dostát závazkům vůči západu, což nebude znamenat nic jiného než růst koncových cen.