Trumpova druhá inaugurace a ekonomické dopady

Donald Trump dnes složí přísahu jako 47. prezident Spojených států a zahájí své druhé funkční období, které by mohlo přinést zásadní změny v hospodářské politice nejen v USA, ale i po celém světě. Jeho politika zaměřená na obchodní cla, snižování firemních daní, omezení imigrace a zvyšování tlaku na spojence v NATO by mohla mít dalekosáhlé dopady na růst, inflaci a úrokové sazby.

V eurozóně se očekává, že Trumpovy kroky ovlivní rozhodování Evropské centrální banky (ECB), což by mohlo vést k dalšímu snižování sazeb a ovlivnit směnné kurzy.

Budou sazby ECB dále klesat?

Ekonomové předpokládají, že rozdíl mezi monetární politikou USA a eurozóny se bude dále prohlubovat. Zatímco americká centrální banka (Fed) pravděpodobně ponechá sazby beze změny nebo je dokonce zvýší kvůli tlaku na inflaci, ECB by měla pokračovat v jejich snižování.

Hélène Baudchon, ekonomka z BNP Paribas, varuje před inflačními dopady „Trumponomiky“, která spojuje protekcionistickou obchodní politiku s expanzivní fiskální strategií. Pro eurozónu však vidí opačný vývoj: „Růst zůstane omezený, ale inflace se vrátí k dvouprocentnímu cíli, což umožní ECB pokračovat ve snižování sazeb.“

Ruben Segura-Cayuela z Bank of America upozorňuje, že Trumpem zavedené 10% clo na dovoz z Evropské unie by mohlo snížit HDP eurozóny o 0,4–0,5 procentního bodu. Pokud se nejistota a šoky z nových cel projeví, ECB může snížit sazby i o více než 25 bazických bodů, přičemž terminální sazba by mohla klesnout pod 1,5 %.

Další kroky ECB budou záviset na dopadu Trumpových opatření na evropskou ekonomiku. Podle CaixaBank ECB pokračuje ve strategii založené na datech, ale rozhodování ovlivní i očekávání související s americkou hospodářskou politikou.

Trumpova navrhovaná cla ve výši 10–20 % na všechny dovozy a až 60 % na čínské zboží jsou považována za inflační. „Uvalení cel bude v USA tlačit inflaci vzhůru,“ říká Rogier Quaedvlieg z ABN Amro, což je v rozporu s Trumpovým slibem snížit inflaci.

Dominic Wilson z Goldman Sachs varuje, že eurozóna je vůči nejistotám spojeným s novými obchodními omezeními „mimořádně zranitelná“. Kvůli politické nejistotě v Německu a Francii je navíc nepravděpodobná koordinovaná fiskální reakce. „Další uvolňování měnové politiky ECB zůstává nejpravděpodobnějším scénářem,“ tvrdí Wilson.

Trumpova politika by také mohla posílit dolar, což by oslabilo euro. Goldman Sachs očekává posílení dolaru o 5 % během příštího roku, což by mohlo stlačit kurz EUR/USD pod paritu.

Mohou Trumpovy kroky zpomalit růst USA?

Navzdory snaze o snižování daní a protekcionistickou obchodní politiku se někteří ekonomové domnívají, že Trumpovy kroky by mohly růst americké ekonomiky spíše zpomalit.

Clo může zasáhnout USA v obzvlášť nevhodnou dobu. Inflace v USA zůstává nad cílem, a pokud se projeví tarifní šoky, Fed bude muset držet vyšší sazby delší dobu, což by mohlo ohrozit Trumpův cíl posílit ekonomický růst. Analytici z think x Bruegel upozorňují, že cla budou pro EU působit jako „negativní nabídkový šok“. Nicméně vyšší inflace, silnější dolar a americké fiskální stimuly by mohly částečně podpořit poptávku po evropském exportu, což by zmírnilo negativní dopady. „Celkový makroekonomický dopad na EU bude záviset především na reakci ECB,“ tvrdí analytici z Bruegelu.