Turecká inflace je téměř 50 %

Inflace v Turecku za leden meziročně vzrostla o neuvěřitelných 48,69 %, což představuje obrovský nárůst oproti prosinci, kdy se ceny zvedly o 36,08 %. Turecká centrální banka je pouhým vykonavatelem vůle prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, který razí naprosto nesmyslný přístup snižujících se sazeb v době rostoucí inflace.

Turecko doplácí na naprosto nekompetentní měnovou politiku Ankary. R. T. Erdoğan bojuje s růstem cen snižováním sazeb. Tento postup je nebezpečný a zdá se, že všichni diktátoři na světě musí mít alespoň nějakou utkvělou myšlenku, které se nehodlají pustit. Za svým snem o nízké inflaci a nízkých sazbách je ochoten znehodnotit jmění všech Turků.

Ještě před rokem, a několika guvernéry turecké centrální banky, rostly ceny v zemi půlměsíce meziročně o 14,91 %. To je však dávnou minulostí. Turecko se potýká s podobnými problémy jako každá země. Ceny v dopravě šly letos v lednu nahoru o 68,9 %, potraviny a nealkoholické nápoje zdražily o 55,6 % a například nábytek o 54,53 %.

Turecká měnová tragédie se netýká jen běžných Turků, ale i Evropy. R. T. Erdoğan už v minulosti několikrát dokázal, že pro záchranu svého postavení je ochoten zatroubit na evropskou trubku. Jeho výhrůžky, že otevře hranice uprchlíkům do Evropy a vytvoří pro ně koridor skrze své území, pokud Evropa nezaplatí byly bohužel vyslyšeny, a tak si Evropa kupuje čas. Od spojence z NATO je toto chování naprosto nepřípustné, ale stále akceptované.

Situace má i další rozměr a sice ten, že podstatou část tureckého veřejného dluhu nyní drží banky z jihu Evropy. Dluhy, které jsou denominovány v eurech, případně v dolarech, a které se každým okamžikem stávají více a více nedobytné. Oddlužení těchto bank v budoucnu opět provede ECB prostřednictvím odkupu dluhopisů, tedy za peníze všech v EMU.

Turecká lira už sice není na svých historických minimech z prosince loňského roku, kdy dosahovala na hranici 17 lir za dolar, ale obchoduje se v blízkosti 13,55 USDTRY. Přesto tempo jejího oslabování je bezprecedentní.

R. T. Erdoğan má pro letošek jasný cíl a ten zcela jistě nesouvisí s uzdravením tamní ekonomiky. Pro identifikaci vnějšího nepřítele je naopak lepší, když bude běžným Turkům spíše hůř. Letos proběhnou prezidentské volby, což je meta, kterou chce R. T. Erdoğan pokořit, takže otázka je jedna – bude mít Turecko v den voleb hyperinflaci?