Turecko má nejvyšší úrokové sazby za 20 let. Dostaly se na 30 %.

Základní úrokové sazby v Turecku jsou nyní nejvyšší za posledních dvacet let. Turecká centrální banka se totiž rozhodla zvýšit úrokovou sazbu o pět procentních bodů a nyní se tak pohybuje na úrovni třiceti procent. Vysoké sazby mají Turecku pomoci zpacifikovat vysokou inflaci, která se dlouhodobě pohybuje na vysokých hodnotách.

Čtvrteční zvýšení základní úrokové sazby v Turecku je od letošního června již čtvrté. Tehdy se totiž dostala do čela banky guvernérka Hafize Gaye Erkanová, která se odpoutala od předešlého netradičního přístupu a s vysokou inflací se rozhodla bojovat právě skrze vysoké úrokové sazby.

Turecký měnový výbor ve čtvrtek uvedl, že chce pokračovat v procesu zpřísňování měnové politiky s cílem co nejdříve nastolit cestu dezinflace. Zároveň se snaží o ukotvení inflačních očekávání, a to i kvůli tomu, že turecká inflace byla vyšší v srpnu i v červenci.

Inflace se v Turecku drží na vysokých úrovních hlavně v sektoru služeb. Může za to mimo jiné i fakt, že turecká domácí poptávka je dlouhodobě vysoká. I kvůli aktuálnímu růstu cen ropy a postupujícím růstem inflačních očekávání se navíc zvyšuje i riziko, že inflace bude stoupat i dál.

Srpnová data ukázala, že míra inflace v Turecku se dostala až na 58,9 procenta. Největší meziroční cenový nárůst turečtí statistici zaznamenali v oblasti kaváren, restaurací a hotelů. Tam totiž činil meziroční cenový vzestup až 89,3 procenta. Opačný trend je každopádně patrný v bydlení, kde se inflace dostala „jen“ na 25 procent.

Tento cenový nárůst v srpnu byl silnější, než se analytici domnívali. V průměru se totiž podle nich měly spotřebitelské ceny zvednout „jen“ o 55 procent. Meziměsíční růst cen se vyšplhal až na 9,09 procenta.

Vysoká inflace se v Turecku drží od loňského října, kdy se dostala až na 85,5 procenta. Za posledních 24 let šlo o maximum. Od té doby turecká míra inflace o několik desítek procentních bodů klesla, v červnu se dokonce dostala až na 38,2 procenta, což bylo nejméně za posledních osmnáct měsíců.

Tureckým ministrem financí je momentálně uznávaný ekonom Mehmet Şimşek. Jeho jmenování je od počátku vnímáno jako signál, že nově zvolená vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se odklání od snižování úrokových sazeb, kterým se Turecko z Erdoganova popudu snažilo bojovat s vysokou inflací, a to i přesto, že tradiční ekonomická teorie doporučuje sazby zvyšovat.

Netradiční přístup k měnové politice v době vysoké inflace se mimo jiné stal i hlavní příčinou propadu kurzu liry, který Turecko trápí dodnes.

Turecká guvernérka Hafize Gaye Erkanová je první ženou v historii této turecké instituce. Dostala se tam po květnových volbách, kdy se povedlo obhájit mandát letitému prezidentovi Erdoganovi. Následně Turecko zahájilo vleklou etapu změn v nastavení tamní hospodářské politiky a je patrné, že první výsledky se již dostavily.

Přesto proces obnovy cenové stability bude v Turecku trvat ještě dlouho.  Podle odhadů turecké centrální banky by spotřebitelská inflace měla do konce roku dosáhnout 58 procent, což je více než dvojnásobek předchozích odhadů. Návrat stability banka čeká až od roku 2025.