Tuzemské HDP je fajn, ale co průměrná mzda?

Česká republika se v hodnocení ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly dlouhodobě umísťuje v rámci bývalého východního bloku na 1. místě. Dle Českého statistického úřadu se v roce 2021 dostala na úroveň Itálie a skončila i před Španělskem nebo Portugalskem. Ale ve srovnání průměrné mzdy na tom již tak dobře nejsme, když vyšší mzdy v průměru přistanou na účtech např. obyvatelům Estonska či Slovinska. Čím to je?

Tento stav jde do jisté míry na vrub levicových vlád, které byly u moci v letech 1998 – 2006, a jejich politice investičních pobídek především pro zahraniční subjekty. Na samotných investičních pobídkách nemusí být nic špatného. Záleží ale na tom, kterých sektorů se týkají, jakou přidanou hodnotu její příjemce generuje a do jakých regionů jsou tyto pobídky směřovány. Krátkodobě měly pobídky v každém případě pozitivní vliv na český vývoz a tvorbu pracovní míst, ale z dlouhodobějšího pohledu způsobily českému hospodářství problémy hned v několika rovinách.

1.    Ten zásadní tkví v tom, že naprostá většina pobídek směřovala do odvětví s nízkou přidanou hodnotou práce ve zpracovatelském průmyslu. Až od podzimu 2019 byla do příslušného zákona doplněna podmínka vyšší přidané hodnoty pro příjemce pobídky. Zájem o ně poté výrazně poklesl. Dopad vidíme dnes např. i v nižší průměrné mzdě díky nižší přidané hodnotě práce.

2.    Dlouhodobě největší objem investičních pobídek směřoval do regionů hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Docházelo tak k dalšímu „rozevírání nůžek“ mezi regiony a zaostávání příhraničních regionů ČR.

3.    Byť jedním z cílů bylo snížení nákladů na vytvoření pracovního místa, v celé řadě případů tomu tak nebylo, nejkřiklavějším příkladem je společnost Barum Continental v Otrokovicích, kde náklad na jedno pracovní místo dosáhl 15 mil. CZK.

4.    Navíc se tyto velké zahraniční firmy dočkaly zvýhodnění oproti menším a středním tuzemským subjektům, kterým daně z příjmu samozřejmě nikdo neodpustil. Pro našince zajímavou informací je, kolik prostředků v létě 2006 poskytl v rámci pobídek český stát nadnárodním pivovarům SABMiller a InBEV - dohromady šlo o více než 1,5 mld. CZK! Pak se nedivme, že boom minipivovarů nastal až o hezkých pár let později, kdy podobné pobídky již nedeformovaly český pivní trh.

Pro pořádek dodejme, že v letech 2000 - 2019 bylo na investiční pobídky poskytnuto přes 75 mld. CZK obvykle v podobě slevy na dani z příjmu. Pobídky sami o sobě nemusí být vždy špatné, ale jejich chybné zacílení z počátku tisíciletí pociťujeme dodnes.