Úhel pohledu – japonská inflace vzrostla o 1,2 %

Spotřebitelská inflace v Japonsku roste jako všude, ale výrazně se liší mírou zdražování. Tamní březnové ceny meziročně vzrostly o 1,2 % a oproti únoru šly nahoru o 0,4 %. Pro srovnání, inflace v ČR v březnu vyskočila o 12,7 %.

Japonsko je se svými odlišnostmi výrazně jiná ekonomika než ty „západního“ typu a co se týče inflace to platí dvojnásob. Japonsko patří mezi země, které jsou absolutní výjimkou, protože nezřídka dosahují deflace, tedy snižování cen.

Ostatně březnová data ukázala, že zdražování, tedy inflace, roste už sedmý měsíc v řadě, ale od září 2020 až do srpna 2021 šly ceny v Japonsku meziročně dolů.

I když se na první pohled může zdát deflace příjemným jevem, opak je pravdou. Krátkodobě nepředstavuje žádný problém, ale je nutné si uvědomit, že inflace je motorem růstu ekonomiky a pokud tento pohon vysadí, přichází v nejlepším případě stagnace. V západním pojetí, kde „ekonomický růst“ je alfou a omegou všeho, stagnovat znamená padat.

Krátkodobé zlevňování je pro spotřebitele vítanou změnou, ale dlouhodobá deflace vytváří tlak na prodejce, aby šli s cenou v rámci konkurenčního boje stále níž. To nakonec dopadne na výrobce a ti si nejprve krátí marže, pak omezují výrobu, následuje snižování mezd, a nakonec snižování počtu zaměstnanců. Na této kauzalitě je patrné, proč se všechny centrální banky světa bojí deflace a dělají vše, aby se z této pasti dostaly co nejdříve. V případě Japonska to však nepředstavuje závažný problém, protože tamní zaměření se na ekonomický růst není zdaleka tak silné, jako v západním světě.

Březnová inflační data z Japonska ukázala, že ceny rostly nejrychleji od října 2018. Potraviny zdražovaly nejrychleji za posledních pět let a sice o 3,4 % a dál zrychlují. Největší nárůst cenové hladiny šel na vrub pohonným hmotám a energiím, které zdražily o 16,4 %. Naopak pokles cen byl u dopravy, která zlevnila o 7 % a například nábytek šel dolů o 0,4 %.