Ukrajina jako členský stát EU? Za jedno období by země měla nyní nárok na 4,5 bilionu korun

Případný vstup Ukrajiny do struktur Evropské unie je velkým tématem už od počátku válečného konfliktu s Ruskem. Tamní politické vedení dlouhodobě a opakovaně uvádí svůj zásadní zájem o členství, případné přijetí ale bude minimálně po stránce splnění nutných procedur ještě náročné. V poslední době ale přibývají i výpočty, na kolik by integrace Ukrajiny do evropských struktur mohla EU vlastně vyjít.

Ze současných pravidel Evropské unie vyplývá, že z momentálního sedmiletého rozpočtu Evropské unie by Ukrajina měla nárok na zhruba 186 miliard euro, ukazují čerstvé výpočty úředníků Evropské komise. O tyto peníze by mohla země žádat v nejrůznějších evropských fondech po celou dobu sedmiletého rozpočtového období. V přepočtu tedy jde o 4,5 bilionu korun.

Zároveň ale platí, že případě snižování ukrajinské životní úrovně i HDP v dalších letech by se tato suma mohla pro další rozpočtové období ještě zvýšit. Záleželo by ale samozřejmě i na tom, zda by podmínky pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů zůstaly stejné jako v letošním období.

Evropská unie dlouhodobě vyjadřuje jasnou snahu o další rozšiřování směrem na východ. Kromě Ukrajiny má o členství v EU dlouhodobě zájem také třeba Gruzie nebo Moldavsko. Řadí se mezi ně ale také některé bývalé jugoslávské ekonomiky jako Černá Hora.

Pokud by se Ukrajina, Gruzie, Moldavsko a všech šest nyní mimo unijních balkánských ekonomik za současných podmínek opravdu stalo součástí Evropské unie a státy zároveň vznesly svůj nárok na finanční prostředky, tak by momentální evropské rozpočty na to neměly dostatek financí. Mimo jiné by to tak znamenalo nutnost hledání dalších rozpočtových příjmů.

Objem evropského rozpočtu by se za současných podmínek musel zvýšit minimálně o 21 procent. Pokud by k tomu nedošlo, musela by Evropská unie hospodařit s vysokým schodkem.

Členství Ukrajiny, Gruzie, Moldavska a všech šesti balkánských států v Evropské unii by znamenalo navýšení evropských rozpočtových možností na alespoň 1,47 bilionu euro, což je v přepočtu zhruba 34,1 bilionu korun. To by odpovídalo přibližně 1,4 procenta hrubého národního důchodu všech případných 36 zemí.

Finanční rizika dalšího rozšiřování Evropské unie jsou tak poměrně velká. Navíc by to to znamenalo, že současné členské země Evropské unie by z tamních rozpočtů každoročně dostávaly méně financí do národních rozpočtů. Dotklo by se to i České republiky, jejíž role by se rázem změnila z pozice čistého příjemce na čistého plátce.

Výhodou a cenou za další rozšiřování Evropské unie by však bylo šíření evropských demokratických hodnot. Řada odborníků navíc říká, že případné členství Ukrajiny v Evropské unii by této entitě dodalo na mezinárodní scéně ještě větší váhu. Pozitivně by to dopadlo i na vnitřní trh Evropské unie, který by se rázem stal větším i vlivnějším.

Ukrajina by se v případě členství v Evropské unii stala velmi významným příjemcem evropských dotací v oblasti zemědělství. Momentální bruselské výpočty ukazují, že za sedmileté rozpočtové období by si tato země jen v této oblasti přišla na 96,5 miliardy euro, což je v přepočtu zhruba 2,3 miliardy korun.