V ČNB přetrvávají obavy z růstu mezd

ČNB dnes zveřejnila zápis z posledního zasedání bankovní rady, která ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 7,0 %.

Centrální bankéři se rozhodovali podle nové prognózy, která sice počítá s lednovým skokovým nárůstem inflace (ve skutečnosti dnes zveřejněna lednová inflace 17,5 %), ale ta by se podle prognózy měla od jara rychle snižovat, ve druhé polovině roku klesnout pod 10 % a v první polovině roku 2024 se vrátit pod 2 %.

Bankovní rada ale vidí výrazná rizika v obou směrech – proinflačním rizikem je zejména expanzivnější fiskální politika a hrozba mzdově-inflační spirály. Protiinflační rizika vidí ve výraznějším útlumu domácí poptávky.

Podle guvernéra Michla v boji s inflací pomáhá silná koruna, A. Michl i nadále preferuje stabilitu sazeb.

Značná část debaty byla opět věnována inflačním očekáváním a mzdově-inflační spirále. Centrální bankéři se i nadále obávají situace, kdy inflační očekávání přestanou být ukotvena, lidé budou očekávat vyšší inflaci a dojde k roztočení mzdově-inflační spirály.

Někteří členové bankovní rady vyjádřili obavy z příliš uvolněné fiskální politiky.

Diskutován byl i zahraniční vývoj – zejména ECB. Plnění inflačního cíle ECB se podle E. Zamrazilové posouvá až do roku 2025 a ČR tedy bude zřejmě do té doby dovážet inflaci z eurozóny.

Vyšší úrokové sazby ECB pak podle M. Mory budou tlačit kurz koruny ke slabším úrovním. K tomu by podle některých členů bankovní rady (BR) mělo dojít i kvůli horším fundamentům domácí ekonomiky.

Většina BR se nakonec shodla, že k poklesu úrokových sazeb dojde spíše později, než předpokládá prognóza. Ta v prvním až třetím čtvrtletí předpoklad stabilitu sazeb.

Následně pět členů BR hlasovalo pro ponechání sazeb na 7,0 %, dva centrální bankéři hlasovali pro zvýšení sazeb o 50 bodů.