V Německu trvá bytová krize. Chybí tam až 700 tisíc bytů.

Německo podobně jako Českou republiku trápí nedostatek bytů. Institut Eduarda Pestela před časem uvedl, že jich v zemi momentálně chybí asi 700 tisíc. Německo tak trápí silná bytová krize, která však má negativní dopady na celou společnost. Vyvolává sociální tlaky a část německé populace i radikalizuje.

Situace v Německu navíc bude podle odhadů v příštích měsících ještě horší. Důvodem jsou vysoké úrokové sazby Evropské centrální banky, které mají v praxi pomáhat redukovat vysokou inflaci. Na druhé straně ale vysoké úrokové míry prodražují i financování velkým developerským skupinám. Aktuální data v Německu ukazují, že své projekty během října pozastavilo asi 22 procent společností.

V Německu se tak nedaří plnit sliby současného kancléře Olafa Scholze a jeho kabinetu. Při nástupu do funkce totiž uváděl, že každý rok by se v Německu mělo začít stavět asi 400 tisíc bytů. Aktuální situace na trhu ale ukazuje, že realita je odlišná. Pozitivně laděné scénáře ukazují, že letos by jich mělo být asi o 100 tisíc méně, ty negativní dokonce hovoří ještě o rozsáhlejším omezení.

Pro Němce je bytová politika dlouhodobě velmi klíčovým tématem. Asi polovina obyvatel v Německu totiž nežije ve svém, ale pouze v nájmu. Popularita vlastního bydlení přitom v Německu v posledních letech mírně roste, podobně jako kupříkladu v České republice.

Ceny nemovitostí v Německu sice meziročně v letošním roce mírně klesly, není ale jisté, jestli se podaří tento cenový pokles udržet i pro nadcházející léta. Kupní cena nemovitostí se na druhou stranu sice snižuje, drahé hypotéky ale způsobují, že měsíční splátky jsou nyní vyšší než ještě před vypuknutím pandemie nemoci covid-19.

Ačkoliv kupní cena bytových jednotek i domů v Německu postupně klesá, jiná situace je na trhu s nájemním bydlení. Statistiky ukazují, že průměrný nájem v Berlíně se pohybuje okolo 13 euro za jeden metr čtvereční. V přepočtu to znamená, že nájemník v Německu platí 320 korun. Je to sice méně než třeba v případě Prahy, průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že pro Němce je tato částka až příliš vysoká a chtěli by asi poloviční ceny.

Je ale otázkou, jak toho v praxi docílit. V minulosti se sice v Berlíně vyskytly nejrůznější výzvy, které se týkají kupříkladu pokusu o regulaci nájmů nebo referenda za vyvlastnění bytových jednotek velkých pronajímatelů. Někteří Němci proti vysokým cenám nájmů i kupních cen nemovitostí rovněž i opakovaně demonstrují. Řešení to ale nepřineslo a bytová krize v Německu probíhá i nadále.

V posledních měsících ty největší hlasy o radikální kroky na trhu s německými nemovitostmi částečně utichly, stále ale vznikají nejrůznější výzvy a další návrhy na řešení. Hovoří se kupříkladu o tom, že stávající panelové domy by se v dalších letech mohly vystavět dalšími patry.

Analytici Technické univerzity v Darmstadtu kupříkladu v této souvislosti říkají, že by v Německu takto mohlo vzniknout až 1,5 milionu úplně nových bytových jednotek. Ani tyto projekty se ale aktuálně nerozvíjejí a případně se v Německu ani neví, kdo by takové kroky v praxi financoval.