Velké srovnání inflace – jak je na tom ČR?
Nejnovější čísla o inflaci máme za říjen a ta ukázala, že domácí ceny meziročně vzrostly o 2,8 %, tempo zdražování se navíc mírně zrychluje.
V rámci celé EU nám patří nepříliš lichotivé 7. místo, přičemž průměr zemí platících eurem jsou rovná 2 %. Naopak nejlépe jsou na tom Slovinci, kterým se nezdražovalo v říjnu vůbec, inflace byla nulová. Deflace, tedy pokles cen, není nikde v EU.
Nejhůře jsou na tom Poláci. V Polsku inflace dosáhla na 5 %, následovalo Rumunsko se 4,7 % a Estonsko se 4,1 %. Pod jedním procentem růstu cen jsou země jako Irsko, Kypr, Litva, zmíněné Slovinsko a překvapením je Itálie. Němcům jdou ceny nahoru o 2 %.
Euro ano či ne?
Co z toho plyne? Evropská centrální banka (ECB) bojuje s inflací 2 %, tedy s průměrnou v celé EMU. Země jako Polsko, Rumunsko, Maďarsko nebo ČR si řídí nastavení úroků samy, protože nemají euro. Naopak Estonsko, Nizozemsko, Belgie či Řecko euro mají, ale mají také podstatně vyšší růst cen. Ti doplácejí na to, že platí eurem, ale potřebovaly by vyšší úročení, aby lépe bojovaly s inflací. ECB však nebojuje s estonskou nebo belgickou inflací, ta bojuje s průměrnou celé EMU.
Když euro brzdí HDP - Země s velmi nízkou inflací mají všechny euro a to znamená, že ECB brzdí jejich ekonomický růst vysokými sazbami. Kdyby zmíněné země měly svou měnu, měly by také nižší sazby, aby jejich HDP šel rychleji nahoru, to však není v EMU možné.
Kdy se euro vyplatí - Obecně lze jednoznačně říct, že pokud země nemá dlouhodobě stejnou nebo velmi podobnou inflaci jako je průměr EMU, nemá smysl zavádět euro, protože by to bylo nevýhodné. Buď by zavedení společné měny dál inflaci roztáčelo, nebo by brzdilo ekonomický růst. Pro ČR by to nyní nebylo vhodné.
Země s nejvyšší inflací na světě
První příčka patří jednoznačně Argentině, kde byla v říjnu inflace 193 %. Následovala Sýrie se 120 %, na třetí pozici je Zimbabwe s 57,5 % a čtvrté je nedaleké Turecko se 48,58 %.
Důležití partneři
V USA byla v říjnu inflace na hranici 2,6 %, v Rusku 8,5 % a naopak v Číně měli jen 0,3 %. I zde tedy panuje velká nerovnováha. V Rusku jsou veškerá čísla s velkým otazníkem, ale v USA se dá čekat, že inflace by se měla držet na vyšších úrovních, protože D. Trump by mohl skutečně zavést omezení dovozu, poptávka bude převyšovat po nějakou dobu nabídku, což povede ke zdražování. V Číně to bude naopak. Pokud, byť částečně, USA zavřou hranice pro čínské zboží, bude to znamenat pro Čínu katastrofu v podobě možného pádu do deflace a snížení už tak chabého ekonomického růstu.