Větší zodpovědnost ECB než FEDu při zvyšování sazeb
Evropská centrální banka nese odpovědnost za přespříliš zadlužené státy, neefektivní firmy a banky, které přežívají jen díky levným úvěrům.
Přestože se inflace ve Spojených státech amerických nachází na obdobné úrovni jako v eurozóně, přístup je však na každé straně trochu jiný. Květnová meziroční inflace se v eurozóně vyšplhala na 8,1 %, zatímco ve Spojených státech činí 8,6 %. Hodnoty jsou rozdílné o „pouhou“ polovinu procentního bodu.
Cenové hladiny jsou si v USA a v eurozóně podobné. Ovšem znatelný rozdíl je v přístupu k používání úrokových měr k tlumení odložené poptávky nastalé po hlavním období koronavirových omezení. V první řadě se v centrálním bankovnictví jedná o hlavní nástroj ke snižování tempa inflace. Evropská centrální banka (ECB) drží hlavní úrokovou míru na nule už od první poloviny minulého desetiletí. V tomto roce ještě sazbu nezvyšovala a poprvé se na to chystá 21. července ve Frankfurtu nad Mohanem. Je očekáván růst o 25 bazických bodů. Druhé zvýšení o obdobnou hodnotu je očekáváno v září.
Kdežto Federální rezervní systém (FED) byl od března aktivní již dvakrát a nyní se hlavní sazba pohybuje v pásmu 0,75 % až 1 %. Inflace je v USA velkým politickým tématem a aktuální situace přináší státníkům problémy. FED s největší pravděpodobností zvýší 15. června základní sazbu o 50 bazických bodů. V podobném duchu a v podobné výši letos trh očekává ještě další zvýšení úrokové sazby. Nárůst úroků je tedy strmější, rychlejší a častější v případě USA, přestože se na první pohled obě strany nachází ve stejné situaci.
Důsledek takovýchto skutečností je pak ztráta hodnoty eura vůči dolaru. V březnu tohoto roku si bylo možné koupit za 1 dolar 0,9 eura. Nyní činí hodnota 1 dolaru 0,96 eura. S vyššími úrokovými sazbami se investiční příležitosti stávají zajímavější pro zahraniční kapitál. Přísun zahraniční poptávky znamená růst hodnoty domácí měny. Dolar má globální význam, a tedy i obrovskou důvěru.
ECB je ve zpřísňování prostředí mnohem opatrnější než FED. Kde by se mohla nacházet příčina?
ECB nese velkou zodpovědnost za státy jižní Evropy, které jsou předlužené. Zároveň jsou udržovány při životě „zombie“ firmy, které existují právě jenom díky levným půjčkám a nákupu dluhopisů centrální bankou. Ve Frankfurtu se obávají, že by se vyšší úrokové sazby a přílišné utažení odkupů dluhopisů velmi negativně promítly do ekonomiky. Zadlužené státy, které v nastaveném trendu půjčování si neustále pokračují kvůli politickým cílům, by měly mnohem dražší obsluhu dluhu a jejich rozpočty na další roky by se ještě více propadly. Levnými úvěry jsou sanovány firmy nemající zisk. Některé z nich mohou po zvýšení sazeb padnout. Způsobená nezaměstnanost může vést až k hospodářské krizi, které budou účastny všechny subjekty.
Levné zadlužování státům umožňuje Evropská centrální banka svým přístupem. Dělá tak z vytváření dluhu a nevykázání výkonnosti něco čeho se až doposud nebylo třeba tolik obávat, na co si všichni v Evropě zvykli a v čem mají tendenci pokračovat. ECB proto bude ve svém jednání nadále opatrná a střídmá.