Více než stovka britských podniků přiznala porušení ruských sankcí

Britské firmy se ochotně přiznávají k přestupkům v naději, že od vlády dostanou mírnější tresty.

Od loňské invaze Moskvy na Ukrajinu se podle oficiálních údajů více než 100 britských společností přiznalo k porušení britských sankcí vůči Ruské federaci.

Podle žádosti o svobodný přístup k informacím podané u britského ministerstva financí k 17. květnu se celkem 127 korporací dobrovolně přiznalo britské vládě porušení sankcí. Podniky mohou snížit pokuty od vlády tím, že dobrovolně přiznají porušení a pomohou při vyšetřování.

Od ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu v únoru 2022 se sankce Spojeného království týkaly více než 1 600 osob a podniků.

Spojené království v reakci na válku zavedlo nejpřísnější sankce proti velké ekonomice, včetně zákazu transakcí mezi britskými firmami a více než dvěma desítkami bank a více než stovkou oligarchů.

Vzhledem k větší ekonomické integraci Ruska než jiných sankcionovaných režimů, jako je Írán a Severní Korea, právnička pro finanční kriminalitu Stacy Keenová z advokátní kanceláře Pinsent Masons, která podala žádost o informace, uvedla, že rozsah sankcí vytvořil pro britské podniky významnou zkoušku.

Aby byla zaručena maximální shovívavost, měly by podniky aktivně uvažovat o přiznání porušení regulací, což je praktika, kterou podporují odborníci, jako je Keenová. Tresty za sankce mají širokou škálu, a to od vydání varovného dopisu až po žádné opatření, či ukládání občanských pokut nebo zahájení trestního stíhání. Zajímavým aspektem je, že finanční sankce nemají horní hranici, což zdůrazňuje závažnost nedodržování pravidel.

Důležitou úlohu v dohledu nad porušováním regulací hraje Úřad pro uplatňování finančních sankcí (OFSI), což je nedílnou součástí Ministerstva financí. Tento úřad nese odpovědnost za provádění a vynucování finančních sankcí jménem britské vlády.

Britské společnosti se však mohou potýkat s výzvami při ověřování svého souladu se sankcemi. Tyto výzvy vycházejí z obav ohledně nedostatečné transparentnosti týkající se konečných skutečných vlastníků a kontrolorů firem. Kromě toho přítomnost potenciálních ruských akcionářů skrytých za fiktivními subjekty přidává další vrstvu komplexnosti do regulačního prostředí.

Příkladem případu, který ilustruje složitou síť mezinárodních obchodních vztahů, je případ fotbalového klubu Chelsea. Když Velká Británie uvalila sankce na jeho tehdejšího majitele, ruského oligarchu Romana Abramoviče, klub se ocitl v závažném dilematu. Tento vývoj měl kaskádový efekt na tým Premier League a ohrozil smlouvy o sponzorství týmu a dočasně přerušil prodej týmu. Tato událost sloužila jako výrazná připomínka rozsáhlých vazeb mezi oběma zeměmi v různých oblastech podnikání.

Invaze ruských sil na Ukrajinu měla dalekosáhlé následky, když západní sankce zmrazily přibližně 300 miliard dolarů, které byly v držení ruské centrální banky. Tyto sankce svědčí o odhodlání mezinárodního společenství postavit aktéry před zodpovědnost a udržet globální stabilitu.

Nedávné kroky Evropské unie podtrhují kolektivní mezinárodní úsilí o podporu Ukrajiny v těchto obtížných časech. Lídři Evropské unie schválili návrhy na poskytnutí podstatné finanční pomoci Ukrajině z prostředků zablokovaných ruských aktiv. S ohledem na další vývoj se očekává, že Evropská komise předloží legislativní návrhy na začátku prosince, což zdůrazňuje trvalý závazek k řešení komplexních geopolitických otázek prostřednictvím koordinovaného přístupu.