Vidina poklesu úrokových sazeb pomáhá zlatu. Posílilo na půlroční maxima.

Cena zlata se v posledních dnech vyšplhala na půlroční maxima. Dostala se až na úroveň 2 020 amerických dolarů za troyskou unci (31,1 gramu), což je v přepočtu zhruba 45 tisíc korun. Za současným růstem ceny zlata stojí zejména slabší kurz amerického dolaru. Na trzích se zároveň začínají objevovat očekávaní, že americká centrální banka již nebude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb z posledních měsíců.

Během pondělí se cena zlata dostala na nejvyšší úroveň od května a vyšplhala se až na 2 018 dolarů za troyskou unci. Následně sice část těchto zisků ztratila, ale nastavený dlouhodobější trend je jasný. Investoři si zlata v aktuální situaci všímají a mají zájem o jeho nákup.

Důvody tu jsou zejména dva. Kromě slabšího dolaru propad inflace v USA z posledních týdnů podpořil očekávání, že americká centrální banka by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve, než se původně předpokládalo. Platí, že vysoké úrokové sazby jsou pro cenu zlata v obecné rovině nepříznivé, neboť negativně v takové době se prohlubují jeho nevýhody, které oproti ostatním investičním instrumentům má.

Zlato jako komodita totiž investorům nepřináší žádné úroky, což je v dobách vysokých úrokových sazeb problém. V takové době totiž zlato musí mnohem víc soupeřit s instrumenty, jako jsou spořící účty nebo termínované vklady. I pohledy do statistik z posledních měsíců po celém světě ukazují, že mezi investory se o tyto produkty za posledních několik měsíců zvýšil zájem.

Kromě spořících účtů nebo termínových vkladů ale musí zlato v dobách vysokých úrokových sazeb bojovat i s dluhopisy. Řada analytiků ale nyní očekává, že cena zlata by se v horizontu několika týdnů mohla dostat až na cenu 2032 dolarů za jednu troyskou unci.

Americká centrální banka udržuje nejvyšší úrokové sazby od roku 2001. Američtí centrální bankéři se tímto způsobem snaží tlumit riziko dalšího nástupu vysoké inflace, která by mohla negativně dopadnout na americké hospodářství a v podstatě i na celou globální ekonomiku. FED tak už několik týdnů ponechává v platnosti základní úrokovou míru na úrovni 5,25 až 5,50 procenta. Na této úrovni se nachází už od letošního července a FED se pomocí této sazby snaží ovlivňovat konečnou cenu hypoték nebo komerčních úvěrů.

Vysoké sazby ale podkopávají výkonnost celé americké ekonomiky, což FED dobře ví. Negativní dopady mají tyto sazby na hospodářský růst i na zaměstnanost. Inflační rizika v americké ekonomice se ale poměrně rychle redukují, a proto by již opravdu brzy mohl nastat ve směřování americké měnové politiky obrat. Právě cena zlata by na to mohla pozitivně reagovat.

Řada investorů nyní vyhlíží k novým údajům o ekonomice Spojených států amerických, a to hlavně v kontextu vývoje hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí. Svou roli ale budou mít i statistiky, respektive čtvrteční zpráva o říjnovém vývoji cenového indexu výdajů na osobní spotřebu.

Je možné prakticky konstatovat, že tyto údaje rozhodnou o tom, jakým směrem se bude měnová politika Spojených států amerických pro další měsíce stáčet, a bude to mít tedy i rozhodující vliv na to, jestli se zlatu podaří ve střednědobém horizontu udržet nad hranicí 2 tisíc amerických dolarů.