Vláda počítá se velmi silnou rolí jádra v českém energetickém mixu

I v souvislosti s evropskou zelenou dohodou počítá současná s česká vláda s tím, že do roku 2030 bude postupně stoupat podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie, a to ze současných 18 na 30 procent. Tento růst by měl být tažen zejména solární a větrnou energetikou. Dlouhodobější koncepce ale nastiňuje i to, že svůj velký podíl na tom bude mít také jádro, neboť se počítá se stavbou až čtyř nových jaderných bloků.

Česká vláda každopádně oznámila, že celkové investice směrem k zelenější a ekologičtější energetice vyjdou Českou republiku do konce dekády na asi půl bilionu korun. Nijak se v tomto ohledu nemění ani současný český plán na odklon od spalování uhlí, k čemuž by mělo dojít v roce 2033.

S tím vším počítá aktuální český klimaticko-energetický plán, který momentálně putuje do Evropské komise. Původně mělo dojít k jeho schválení už na konci letošního června, evropští komisaři tak stanovisko české vlády ke klimatickým ambicím České republiky obdrží s téměř čtyř měsíčním zpožděním.

Evropská komise se následně k tomu klimaticko-energetickému plánu vyjádří a po konzultaci s ní bude případně ze strany české vlády doplňován a opravován. Do konce příštího léta by však mělo dojít k finální úpravě tohoto plánu.

Česká republika musí počítat s tím, že další léta budou každoročně více elektricky náročná. Nárůst spotřeby elektrické energie by měl do roku 2030 stoupnout asi o desetinu oproti situaci v roce 2023. Souvisí to s postupným útlumem využívání fosilních zdrojů i třeba s přechodem od klasických spalovacích motorů na elektromobilitu.

I proto musí Česká republika na nových energetických kapacitách rychle pracovat. S tím, jak bude růst kapacita obnovitelných zdrojů, se však zároveň počítá s tím, že výroba elektřiny z uhlí bude postupně klesat, až následně spadne na úplnou nulu. Mnohé uhelné elektrárny v České republice tak budou muset pro své fungování najít nové alternativy.

Kvůli postupně stoupající cenám emisních povolenek zároveň dojde k zastavení exportu hnědouhelné elektřiny. Před pár dny to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), podle kterého se takový vývoz postupně přestane vyplácet.

Vládní plán počítá každopádně s tím, že do roku 2030 přibude dalších 10,1 gigawattu instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren a rovněž i 1,5 GW nových větrných kapacit. Celkově by po celé České republice měly vzniknout stovky takových větrných elektráren.

V roce 2030 se počítá mimo jiné také s tím, že podíl jaderné energetiky na celkové výrobě elektrické energie by se měl dostat na úroveň 40 procent. Postupně by se však měla tato úroveň zvednout až na 60 procent. Vláda totiž uvedla, že by se v dalších letech měla rozeběhnout stavba až dvou nových bloků v Dukovanech a dalších dvou i v jihočeském Temelíně.

Zemní plyn by po celou dobu měl v nastaveném energetickém mixu fungovat jako doplněk, a to v situaci, kdy výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů bude zaostávat za původními plány.
Vláda počítá i s tím, že v dalších letech by měla výrazně vzrůst vyvážená kapacita elektrické energie za české hranice.