Výkon vlastnických práv ve vztahu ke generativní umělé inteligenci

S nástupem generativní umělé inteligence (dále jen „AI“) se v oblasti práva otevírají otázky týkající se výkonu práv vlastnictví. Jak je to s problematikou autorských a vlastnických práv v kontextu AI?

Prvním krokem je definice autorského díla podle autorského zákona. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. se za autorské dílo považuje literární, umělecké nebo vědecké dílo, které vzniklo jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti fyzické osoby. Vzhledem k této definici AI nemůže být autorem, neboť není fyzickou osobou a nedodržuje podmínky jedinečnosti tvůrčí činnosti.

Současně se zaměříme na dva prominentní softwary AI, a to ChatGPT a Midjourney. ChatGPT, vyvinutý společností OpenAI, generuje textový obsah, zatímco Midjourney se specializuje na generování obrázků na základě textu.
ChatGPT funguje na principu generování výstupu na základě uživatelského vstupu. Společnost OpenAI ve svých Podmínkách použití zdůrazňuje odpovědnost uživatelů za své vstupy a vygenerovaný obsah. Uživatelé mají také vlastnická práva k výstupu z ChatGPT, což může zahrnovat komerční využití.

Ovšem, výstup generovaný AI není autorským dílem, ačkoliv existuje výjimka. 

Uživatel může získat autorská práva k tzv. odvozenému dílu, pokud upraví výstup AI a přidá k němu vlastní tvůrčí prvky. Tato autorská práva jsou však omezena na konkrétní úpravu a nové prvky přidané uživatelem.

Důležitým aspektem je, kdo a jak může využít vygenerovaný obsah. Podmínky použití OpenAI dávají uživatelům vlastnická práva k vstupům i výstupům z ChatGPT, s možností komerčního využití. Midjourney má odlišná pravidla vlastnictví v závislosti na verzi softwaru.

Přestože uživatel získává vlastnická práva k výstupu, nemá autorská práva, což znamená, že výstup nelze chránit před neoprávněným využitím jinými uživateli. Tato omezení zdůrazňují i Zásady sdílení a publikování OpenAI.

Dalším aspektem, který vyvstává s nástupem AI, je nutnost revize právních a etických rámců. Zatímco právo se snaží adaptovat na nové technologické pokroky, etické otázky ohledně odpovědnosti za výstupy AI a ochrany práv jednotlivců zůstávají nerozřešeny. Je třeba zapojení multidisciplinárních týmů, které budou zkoumat dopady AI na právo, etiku a společnost jako celek.

Nadále se očekává dynamický vývoj v oblasti regulace AI. Různé země a regiony přistupují k této problematice různými způsoby a vytvářejí své vlastní normy a předpisy. Budoucnost právního rámce kolem AI bude pravděpodobně záviset na mezinárodním dialogu a snaze o dosažení celosvětové dohody ohledně standardů a etických principů.

Rozvoj generativní umělé inteligence přináší nejen výzvy v oblasti práva, ale i nové perspektivy a možnosti. Jedním z aspektů, který stojí za pozornost, je potenciál AI kreativity a inovace. I když AI není schopna vlastní tvůrčí originality v lidském smyslu, je schopna generovat široké spektrum obsahu na základě dat a vzorů. Tímto způsobem se stává nástrojem, který může inspirativně rozšiřovat možnosti tvůrčího procesu lidí.

Je důležité si uvědomit vlastnická práva, ale také respektovat jejich omezení.  Uživatelé AI mají odpovědnost dodržovat podmínky použití a zákony, i když vygenerovaný obsah není autorským dílem. Soudy budou pravděpodobně řešit stížnosti ohledně autorských práv v souvislosti s AI, což bude formovat budoucnost v této problematice.