Vývoj zlatých rezerv ve vztahu k ceně a jejich význam pro ČNB

ČNB již dříve usoudila, že zlato není pro výkon moderní monetární politiky v rozvinutém světě vhodné. Od začátku století docházelo k jeho výprodejům. Nákupy začaly až v době koronavirové nejistoty. Dnes je zlato reálně levnější, než bylo před 10 lety.

Již notnou chvíli se hovoří o tom, že guvernér České národní banky Aleš Michl zamýšlí posílit zlaté rezervy centrální banky na více než 100 tun. Dříve se dokonce vyjadřoval ve prospěch 200 tun zlata. Nakupovat chce také akcie, aby devizové rezervy diverzifikoval.

Na konci července držela ČNB 11,3 tun zlata, vyjádřeno v trojských uncích 364 tisíc. Za posledních 22 let byl nevyšší stav zlata hned na začátku tohoto století, kdy zásoby čítaly 14 tun (450 tisíc trojských uncí). Cena zlata na trhu rostla hlavně v období světové krize mezi lety 2009 a 2012. Světová poptávka po zlatu byla obecně vyšší, ČNB se ale k trendu nepřipojila. Naopak se pustila do rychlejších výprodejů. K postupným prodejům docházelo až do první poloviny roku 2020. Nejnižší množství zlatých rezerv odpovídalo 7,8 tunám. V období Covidu-19 se cena rychle zvedala s tím, jak rostla poptávka po tomto „bezpečném přístavu“. Nakupovat začala také Česká centrální banka, která vyhodnotila zlato jako vhodného uchovatele hodnoty v době velkých nejistot a rizik. Ze 7,8 tun se zásoby za dva roky dostaly na 11,3 tun. Přírůstky v množství budou i nadále pokračovat.

Cena drahého a žlutého kovu byla v době poslední finanční krize hodně volatilní a pohybovala se tehdy průměrně o 80 dolarů za unci níže než dnes. Lze uvažovat, že pokud zlato v nějakém bodě v roce 2012 stálo 1700 dolarů za trojskou unci, tak v dnešních cenách by muselo stát přes 2100 dolarů, aby se po započtení průběžné inflace reálná cena nezměnila. Dá se tak říci, že dnes je cena přívětivější a zlato tak levnější, než bylo před 10 lety při tehdejší cenové hladině a kupní síle peněz.

Při nákupu zlata nebo jiného aktiva je nutné uvážit jakou má důležitost ve vztahu k výkonu monetární politiky v moderním živě se měnícím světě. Důležitá je například likvidnost, kdy je mnohem svižnější proměnit eura za koruny než zlato za koruny. Pro měnové intervence je tak výhodnější držet cizí měny než držet trochu zpátečnické zlato. ČNB ve svých materiálech uvádí, že již v minulosti bylo třeba zajistit hlavně použitelnost, likviditu a stabilitu hodnoty devizových rezerv. Byla tak nucena se odklonit od držby zlata v 90. letech podobně, jako to udělaly další světové centrální banky. Je tedy otázkou, jak vhodné je pro českou centrální banku vlastnictví zlata, když už před více než 25 lety bylo zavrhnuto. Jakákoli argumentace ziskovostí aktiv nemůže být v případě centrální banky na místě, neboť tvorba zisku není jejím cílem.

Zlato Česká národní banka nyní využívá například k výrobě zlatých pamětních mincí určených veřejnosti. Největší zásoby drželo Československo před druhou světovou válkou, konkrétně 96,6 tuny.
Podíl zlata na celkových devizových rezervách se bude automaticky zvyšovat s tím, jak se budou vyprodávat zahraniční měny za účelem udržení hodnoty koruny.