Windfall tax ovlivnila zisk skupiny ČEZ. Meziročně je nižší o 34 procent

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ se meziročně snížil o 34 procent a společnost tak v prvním pololetí letošního roku dosáhla jen na zisk ve výši 22,3 miliard korun. Hlavním důvodem nižší ziskovosti je daň z neočekávaných zisků, která se v České republice v následujících třech letech vztahuje pro mimořádně ziskové firmy z oblasti výroby a obchodu s energiemi, ve sféře bankovnictví, petrolejářství i pro těžbu a zpracování fosilních paliv.

Provozní výnosy společnosti ČEZ podle dostupných informací meziročně vzrostly o 23 procent, a to hlavně z důvodu vysokých cen komodit na burzách. V kontextu celoročního výhledu hospodaření počítá vedení skupiny ČEZ s tím, že čistý zisk za celý letošní rok se bude pohybovat v rozmezí 33 až 37 miliard korun.

Vládou zavedené odvody z nadměrných tržeb výroby znamenaly pro ČEZ náklady ve výši 11 miliard korun. V kontextu již uvedené daně z neočekávaných zisků firma počítá s tím, že za celý rok státu takto zaplatí mezi 30 až 40 miliardami korun.

Skupina ČEZ informovala i o tom, že její čistý dluh se v pololetí roku 2023 zredukoval o 113 miliard korun. Zisk před odpisy a daněmi, tedy takzvaná EBITDA, se energetické skupině ČEZ zvýšila na 62 miliard korun a v porovnání s loňskem je o zhruba tři miliardy vyšší.

Loňské výsledky skupiny ČEZ každopádně byly mnohem příznivější než letos. Zisk totiž v roce 2022 dosáhl na rekordních 78,4 miliard korun. Z tohoto úspěchu těžili i akcionáři, kterým se v letošním roce vyplácí dividenda ve výši 145 korun za akcii. S výplatou dividend se začalo počátkem srpna a stát jakožto majoritní akcionář díky tomu obdrží 54 miliard korun.

Takto získané prostředky, tedy slušnou dividendu i mimořádné výnosy díky windfall tax, může stát využít pro udržení zastropovaných cen energií pro domácnosti i firmy. Na všech daních a díky dividendě si státní rozpočet České republiky polepší až o 120 miliard korun, ukazují nejnovější čísla hospodaření této energetické skupiny.

Pro příští rok ale nejspíš současní akcionáři nemohou počítat s podobnou výší dividendy. Ta by se tak měla i vzhledem k nižšímu zisku opět vrátit k normálu, a tedy ke zhruba 50 korunám za akcii.

Vláda Petra Fialy se rozhodla pro zavedení windfall tax hned z několika důvodů. Jedním z těch nejhlavnějších jsou již několik let trvající problémy se státním rozpočet, který je silně deficitní.

Vládám v České republice se po vypuknutí pandemie nemoci covid-19 nepovedlo dostatečně zkrotit rozpočtové výdaje a ani adekvátně navýšit rozpočtové příjmy. I proto Ministerstvo financí počítá pro letošní rok s tím, že deficit státního rozpočtu se podle schváleného návrhu zákona vyšplhá až na 295 miliard korun. Vzhledem k dosavadnímu vývoji v prvních osmi měsících letošního roku ale panují obavy, že státu se tento cíl nepodaří splnit.

Ke konci letošního července dosáhl schodek rozpočtu výše 214,1 miliardy korun, což znamenalo, že výsledek hospodaření státu byl za prvních sedm měsíců letošního roku druhý nejhorší od vzniku samostatné České republiky. V loňském roce byl ve stejném období tento deficit o zhruba 22 miliard korun nižší.