Zadluženost Spojených států amerických aneb jak jsou na tom ostatní země

Federální dluh Spojených států činil k 23. květnu 2022 objemných 30,425 bilionů dolarů. V relativním vyjádření k nominálnímu HDP se Spojené státy dostaly za hranici 129 %.

Konkrétně v březnu letošního roku byla poměrná hodnota dluhu na HDP 128,9 %. Jedná se tak o nejvyšší číslo od ob druhé světové války, kdy se poměr zadlužení k HDP dostal nad 115 %. Naopak nejníže byl za posledních 77 let poměr dluhu k hrubému domácímu produktu v 70. a 80. letech. Politici zvládli dluh snížit a drželi ho u hranice 30 % HDP.

Deficit federálního dluhu, tedy státního rozpočtu, činil za rok 2021 2,772 bilionu dolarů, rok předtím to bylo dokonce 3,132 bilionu dolarů. Schodek představoval v loňském roce v relativním vyjádření 12 % k HDP. S větší potřebou se zadlužovat, a tedy si půjčovat, se nutně zvyšuje úrok placený dlužníkem. Stejně tak rostoucí úrokové sazby určované centrální bankou prodražují obsluhu dluhu. Výnosová křivka na 10letém dluhopisu se k 25. květnu rovná 2,76 %. Pro srovnání, hodnota výnosové křivky u dluhopisu se stejnou dobou splatnosti Německa činí 0,95 %.

Dluh je mimo jiné financován Federálním reservním systémem (Fed), který v USA působí jako centrální banka. Ten kupuje vládní dluhopisy na sekundárním trhu od jiných finančních institucí. Takovému chování se říká kvantitativní uvolňování a jedná se o nekonvenční měnovou politiku. FED v květnu drží vládní dluhopisy v hodnotě 5,758 bilionů dolarů, což zastává 18,9 % vládního dluhu.

Mezi státní útvary držící cenné papíry Spojených států patří na prvním místě Japonsko, které nakoupilo aktiva za 1,303 bilionu dolarů. Druhá v pořadí je Čína, jež vlastní dluhopisy Spojených států za 1,060 bilion dolarů. Čína tedy drží 3,5 % dluhu USA. Je to důsledek obchodní války mezi USA a Čínou, kdy se druhá jmenovaná země snažila snížit hodnotu jüanu pro dobro svého exportu.

Japonsko i Čína mohou s americkými bondy spekulovat, ovšem není v zájmu žádné strany oslabit dolar, takový krok by snížil životní úroveň tamních obyvatel.

V posledních letech má narůstající dluh velmi vzestupné tempo, a to také hlavně kvůli ekonomickým záchranným a pomocným balíčkům v dobách pandemie Covid-19. Nyní se jedná o podporu Ukrajiny zbraněmi, municí, financemi nebo zdravotnickým materiálem. V poslední době byla například schválena pomoc v hodnotě 40 miliard dolarů. Tato částka však není ani první ani poslední peněžní tok směřující ze Spojených států na Ukrajinu. Vláda v době největšího hospodářského propadu dotovala také svou ekonomiku. Americký Kongres schválil od počátku pandemie pomoc za neuvěřitelných 4,600 bilionu dolarů. Peníze jdou na pomoc v nezaměstnanosti, podporu firem nebo na čistou podporu spotřeby.

V porovnání se zadlužením USA představujícím 129 % HDP je například české zadlužení 42 % HDP relativně velmi nízké. Typicky zadluženější státy jižní Evropy jako je Španělsko (118 % HDP), Itálie (150 % HDP) nebo Portugalsko (127 % HDP) jsou na tom obdobně jako Spojené státy. Z Evropy je na tom se zadlužením nejhůře Řecko (193 % HDP). Ale tím nejzadluženějším státem světa je Japonsko s dluhem přesahujícím 260 % HDP, kde stát v zadlužování nahrazuje veřejnost a podnikovou sféru, neboť Japonci jsou spíše spořivým národem. Trend v akumulaci dluhů je celosvětově rostoucí a stává se rutinním.