Země EU se zpožďují s implementací minimální mzdy

Členské státy Evropské Unie pomalu implementují zákony zaměřené na zajištění důstojného platu pro pracovníky, přičemž se blíží klíčový termín, uvedla Evropská konfederace odborových svazů (ETUC). Nový výzkum ukazuje, že sedm zemí EU dosud nezačalo legislativní proces k novým ochranám minimální mzdy, které byly schváleny v červnu 2022, v době, kdy svět čelil výrazné krizi životních nákladů.

Podle ETUC se nové evropské zákony musí promítnout do národní legislativy, aby mohly vstoupit v platnost. Zatím však Francie, Itálie, Portugalsko, Kypr, Estonsko, Litva a Malta nezačaly s přípravou potřebných opatření. "Pracující lidé čekali na implementaci této směrnice již dva roky a neměli by čekat déle," uvedla Tea Jarc, generální sekretářka ETUC, ve svém prohlášení.

Jarc dále zdůraznila, že většina národních vlád by měla přestat otálet a konečně převést tyto sliby do reality. Podle ETUC by směrnice mohla prospět přibližně 20 milionům pracovníků, avšak minimální mzda, která je definována jako procento průměrného příjmu, je podle názoru organizace dostatečně vysoká pouze ve dvou zemích EU.

Když byly nové pravidla schváleny v červnu 2022, evropský komisař Nicolas Schmit je označil za krok, který "pomůže zajistit, že lidé pobírající minimální mzdu si mohou dovolit důstojný život" v období, kdy jsou obavy z rostoucích životních nákladů na vzestupu. Nová pravidla se však setkala s odporem ze strany Dánska a Švédska, které mají široce rozšířené kolektivní vyjednávání, ale ne stanovují minimální mzdu. Podnikatelé navíc vyjadřovali obavy z možných dodatečných nákladů.
Hrubé minimální mzdy v EU se výrazně liší, přičemž v Bulharsku činí 477 € měsíčně, zatímco v Lucembursku dosahují 2571 €. Finální pravidla však nevyžadují, aby členské státy měly minimální mzdu, avšak ty, které ji zavádějí, musí zajistit, aby existoval solidní způsob jejího stanovení a aktualizace, například s ohledem na kupní sílu obyvatelstva.

Evropská komise má odpovědnost za vymáhání práva Evropské Unie a může žalovat vlády, které nepřijmou nezbytná opatření – k tomu obvykle dochází až po uplynutí termínu, který je v tomto případě 15. listopad. V některých případech, jako je Německo, vláda argumentuje, že již platné zákony splňují normy Bruselu, a tudíž není třeba přijímat žádná nová opatření.

Mluvčí Evropské komise se zatím nevyjádřil k žádosti o komentář, ale situace ukazuje na naléhavou potřebu členských států EU, aby urychlily proces implementace nových pravidel. Pracovníci a odbory očekávají, že se jim dostane spravedlivého odměňování, a to včas, aby mohli čelit neustále rostoucím nákladům na denní živobytí.

Situace kolem minimálních mezd odráží širší ekonomické a sociální výzvy, kterým evropské země čelí. V mnoha státech EU je nyní patrná rostoucí nerovnost a zhoršující se životní podmínky pro pracovníky, což zvyšuje tlak na vlády, aby reagovaly. Odborové svazy a aktivisté naléhají na vlády, aby přijaly konkrétní kroky, které by zajistily, že i ti nejméně placení pracovníci budou mít přístup k důstojnému životnímu standardu. Bez patřičné legislativy riskují, že miliony zaměstnanců zůstanou na okraji společnosti, což může mít dalekosáhlé důsledky pro sociální stabilitu a ekonomický růst v Evropě.

Vzhledem k nadcházejícímu termínu 15. listopadu se zdá, že tlaky na vlády se zintenzivňují. Pokud členské státy neprojeví ochotu jednat a zavést potřebné legislativní změny, Evropská komise může čelit výzvám při vymáhání pravidel a zajištění dodržování zákonů.