Životní úroveň byla v Česku loni nejvyšší ze všech států V4. Předběhlo nás ale Slovinsko.

Životní úroveň v České republice se loni vůči evropskému průměru zredukovala. Hrubý domácí produkt ve standardech kupní síly klesl o jeden procentní bod na 91 % průměru EU. Česko se tak v roce 2022 dostalo na úroveň Kypru nebo Slovinska (92 procent průměru EU) a těsně zaostává za jihoevropským státem Itálie (96 procent průměru EU).

Ačkoliv loňský rok byl pro českou životní úroveň mírným zklamáním, v kontextu regionu si příliš špatně nevedla. Česká republika totiž i přes mírný propad na tom zůstává nejlépe ze všech států Visegrádské čtyřky, Překonává tedy Maďarsko, Slovensko i Polsko, jak vyplývá z údajů, které před pár dny zveřejnil Český statistický úřad ve své ročence pro rok 2023.

Polský hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje na 80 procent průměru EU, v případě Maďarska je to 77 procent a na Slovensku 68 procent.

Při pohledu do zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004 (tedy ve stejném roce jako Česká republika), se tuzemská ekonomika nachází na čtvrtém místě. Oproti loňskému roku ji předehnaly již zmíněné státy Kypr a Slovinsko. Naopak největší životní úroveň je v kontextu těchto ekonomik na Maltě, malém ostrovním státu, který těží hlavně z cestovního ruchu. Malta totiž jako jediná ekonomika z těch, které do EU vstoupily v roce 2004, překonala průměr Evropské unie (102 procent).

Za posledních několik let se české ekonomice povedlo v kontextu tohoto ukazatele některé staré členské země Evropské unie překonat. Jde třeba o Španělsko, jehož HDP dosahuje na 85 procent průměru EU, Portugalsko (77 procent) i Řecko (68 procent).

Česká ekonomika v loňském roce zaznamenala růst ve výši 2,4 procenta. Je zřejmé, že tento hospodářský vzestup zaostal za průměrem Evropské unie jako celku, neboť ten se dostal až na 3,5 procenta. Nejvyšší hospodářský vzestup zaznamenala irská ekonomika, která meziročně stoupla o 12 procent. Naopak nejhůře si vedlo Estonsko, jehož ekonomika se o 1,3 procenta propadla.

Statistická ročenka se zaměřila na ekonomický vývoj české ekonomiky v loňském roce na celkově 800 stranách. Kromě ekonomické roviny se věnuje i oblasti demografie či sociální sféry. Při pohledu do minulosti jde již o 31. vydání, neboť k její publikaci dochází každoročně již od roku 1993.

V kontextu vývoje české ekonomiky v loňském roce je možné rovněž konstatovat, že Česko si oproti dalším evropským státům udrželo trumf v podobě nejnižší míry nezaměstnanosti. Z hlediska ukazatele obecná míra nezaměstnanosti došlo k redukci o 0,6 procentního bodu na 2,2 procenta. Evropský průměr byl přitom mnohem vyšší a dosahoval až na 6,2 procenta. Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala v loňském roce Malta, a to konkrétně 2,9 procenta. Naopak největší míra nezaměstnanosti panovala ve Španělsku, kde se dostala až na 12,9 procenta.

Velkým fenoménem byla v loňském roce inflace. Česko si v kontextu dalších evropských států nevedlo příliš dobře, neboť s průměrnou inflací ve výši 15,1 procenta šlo o pátou největší inflaci v celé Evropské unii. Nejhůře z celé Unie na tom loni bylo Estonsko, kde se inflace vyšplhala až na 19,4 procenta. Naopak nejméně se ceny zvýšily ve Francii (5,9 procenta). Evropský průměr pak činil 9,2 procenta.