Zlato na historických maximách

Zlato se nadále pohybuje blízko svých historických maxim, podpořeno oslabeným americkým dolarem, nejistou globální ekonomickou situací a rostoucím geopolitickým napětím. Tento růst se zdá být trvalý, protože nadcházející rozhodnutí centrálních bank mohou dále podpořit poptávku.

Cena zlata dosáhla historických maxim před klíčovými rozhodnutími o úrokových sazbách centrálních bank, které jsou očekávány tento týden. Minulý pátek poprvé cena futures zlata překročila hranici 2 600 dolarů (2 360 eur) za unci a tento trend pokračoval i v pondělí, navzdory mírnému poklesu.

Cena spotového zlata dosáhla vrcholu 2 589 dolarů za unci, než klesla na 2 577 dolarů (2 340 eur) během úterní obchodní seance v Asii. Tento drahý kov za posledních sedm měsíců výrazně vzrostl, o více než 500 dolarů (454 eur) za unci, což představuje nárůst o 24 % od prolomení kritické hranice 2 080 dolarů (1 889 eur) v březnu.

Tento týden bude pozornost zaměřena na rozhodnutí o úrokových sazbách ze strany tří hlavních centrálních bank: Federálního rezervního systému USA, Bank of England a Bank of Japan. Zlato pravděpodobně zůstane v centru zájmu, protože pokračující nejistoty ohledně globálního hospodářského růstu mohou jeho dynamiku dále ovlivnit.

Hlavním motorem růstu zlata je oslabený dolar

Oslabení amerického dolaru je jedním z klíčových faktorů růstu cen zlata v posledních měsících.

Index amerického dolaru (DXY), který měří hodnotu dolaru vůči koši šesti hlavních měn, klesl od svého vrcholu v dubnu o 5,7 % a pohybuje se těsně nad hodnotou 100 - což je úroveň, která nebyla zaznamenána od prosince 2023.

Index dolaru se za poslední tři týdny držel blízko tohoto minima, protože rostou očekávání, že Federální rezervní systém USA přistoupí na svém středečním zasedání k výraznému snížení sazeb o 0,5 %.

Hladina 100 bodů je pro dolarový index důležitou psychologickou hranicí. Pokud by tato hranice byla prolomena, je pravděpodobné, že dolar dále oslabí, což by mohlo spustit další růst cen zlata.

To je dáno inverzním vztahem mezi cenami zlata a hodnotou amerického dolaru, stejně jako úrokovými sazbami. Oslabení dolaru činí zlato dostupnějším v jiných měnách, což zvyšuje poptávku.

Nižší úrokové sazby navíc snižují atraktivitu úrokově nesoucích aktiv, jako je hotovost, což činí zlato atraktivnějším úložištěm hodnoty.

Kromě toho pokrok, který japonská centrální banka učinila při zpřísňování své měnové politiky, by mohl posílit japonský jen a dále oslabit americký dolar. To by mohlo vést ke zvýšené volatilitě na trzích a zvýšení poptávky po bezpečných aktivech, jako je zlato.

Zlato je tradičně považováno za bezpečné aktivum, které si během období ekonomické nejistoty, tržní volatility nebo geopolitické nestability udržuje nebo zvyšuje svou hodnotu.

Nedávné události, jako jsou konflikty na Blízkém východě a pokračující válka na Ukrajině, dále přispěly k těmto nejistotám, což podpořilo poptávku po zlatě.
Globální ekonomické prostředí také sehrálo klíčovou roli při podpoře růstu jeho ceny. Jak uvedla Světová rada pro zlato: „Stále složitější geopolitické a finanční prostředí činí správu zlatých rezerv centrálních bank relevantnější než kdy jindy.“

Ekonomická data ukazují na výrazné zpomalení globálního růstu, přičemž hlavní ekonomiky Evropy stagnují, čínské hospodářské oživení slábne a USA zaznamenávají pomalejší růst.

V roce 2023 mnoho západních centrálních bank náhle ukončilo své programy kvantitativního uvolňování (QE) a přistoupilo k agresivnímu zvyšování úrokových sazeb, aby bojovalo s inflací. Boj proti inflaci však přišel na úkor ekonomického růstu, zejména v eurozóně