Změny v Evropském parlamentu - část 1.

K jakým změnám v rozložení sil v Evropském parlamentu dojde po posledních volbách? Jakých českých politických stran se budou týkat? A o čem se zatím jen spekuluje?

Volby do Evropského parlamentu (EP) proběhly o druhém červnovém víkendu. Na první pohled by to mohlo vypadat, že se vlastně nic zásadního nestalo, protože dvě největší frakce Lidovců (ELS) a Socialistů (S&D) resp. jejich europoslanci stále tvoří dohromady cca 45 % z celkového počtu obsazovaných křesel. K sobě tedy budou potřebovat pro vytvoření většiny ještě jednu frakci, půjde zřejmě o liberály z frakce Renew Europe. A to i přesto, že z frakce odchází české hnutí ANO z důvodu založení nové frakce viz zítřejší druhá část tohoto článku. Nedá se ale říci, že by volby nic nezměnily. S největší pravděpodobností spustily „škatulata hýbejte se“, kdy hned z několika frakcí politické strany z různých důvodů odcházejí, aby založily frakce zcela nové.

Rozložení frakcí v EP v končícím a nastávajícím volebním období:

Rozložení frakcí ve stávajícím období odpovídá informacím ze 5. července, kdy nově zamýšlené potenciální frakce ještě nevznikly z důvodu nesplněných podmínek vzniku ať už důvodu nedostatečného počtu 23 europoslanců z alespoň 7 členských států Evropské unie.

A jaké frakce by měly vlastně vzniknout? V dnešním článku se zaměřme na frakci Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN). Do této krajně pravicové frakce míří domácí SPD v podobě svého europoslance Ivana Davida. Doposud byla SPD od roku 2016 členem frakce Identita a demokracie (ID). Zatím jediným potvrzeným partnerem pro SPD je německá AfD. Byť ještě před měsícem Tomio Okamura zasednutí ve společné frakci Evropského parlamentu s extrémně pravicovou německou stranou odmítnul, dnes je vše jinak. Důvod původního odmítnutí tkvěl ve zlehčování nacistických zločinů ze strany předsedy AfD Maximilian Kraha, ale nyní už to problém zjevně není. Tomio Okamura se ve finále spokojil s tím, že v europarlamentu Maximilian Krah nakonec nezasedne, je totiž podezřelý z přijímání úplatků za ruskou propagandu. Byl také medializován případ jeho asistenta, který je pro změnu podezřelý ze špionáže pro Čínu.

Nyní se podívejme na změny, v již zmíněné frakci Identita a demokracie (ID), která zřejmě zanikne. Kromě odchodu SPD tato frakce přišla o europoslance z rakouské strany FPÖ, kteří „přestupují“ do nově vznikající frakce Patrioti pro Evropu viz druhá část tohoto článku. Do stejné frakce by měli přejít i dva europoslanci za krajně pravicovou portugalskou stranu Chega a především osm europoslanců italské strany Liga, jejímž v České republice nejznámějším představitelem je bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini. O víkendu „přestup k patriotům“ ohlásili také europoslanci z Dánska a Belgie. V ID tak v zásadě zbyla pouze francouzská strana Národní sdružení Marine Le Pen. Je zatím otázkou, kam se 30 europoslanců této strany zařadí. Sice se spekuluje o zmíněných Patriotech pro Evropu, ale není vůbec jisté, že by se Marine Le Pen chtěla podřizovat Viktoru Orbánovi nebo Andreji Babišovi. Nejpravděpodobnější variantou je pak status nezařazených europoslanců.

Z českého pohledu se spekuluje ještě o jedné zajímavé změně. ODS je aktuálně členem Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde dokonce ODS patřila k zakládajícím členům. V posledních dnech se spekuluje, že by ODS mohla „přestoupit“ do nejsilnější lidovecké frakce. Proč, když v ECR by měl funkci jednoho z místopředsedů obsadit člen ODS Alexander Vondra? Důvod hledejme v silnější pozici České republiky při vyjednávání o novém eurokomisaři. Pravděpodobná staronová šéfka Evropské komise (a rozhodující hlas při rozdělování portfolií) Ursula von der Leyen je totiž představitelkou právě lidovecké frakce…

Pokračování o nových frakcích v europarlamentu zde