Změny v zaměstnávání osob s postižením

Ve snaze zvýšit pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním postižením připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí novelu zákona, která se nyní nachází před závěrečným schválením v Poslanecké sněmovně. Cílem novely je vytvořit podmínky pro snazší integraci osob s hendikepem na běžný trh práce a kontrolu nad nezákonným a zastřeným zaměstnáváním. Součástí změn jsou i nové podmínky pro využívání chráněného trhu práce a zrušení některých státních výhod, které měly spíše opačný efekt, než se původně zamýšleno.

Hlavní body novinky a nové příležitosti pro firmy

Novela přináší několik klíčových změn. Patří mezi ně odstupňované odvodové povinnosti zaměstnavatelů v závislosti na podílu zaměstnaných osob s postižením, což by mělo firmy motivovat k většímu sponzorování zaměstnávání hendikepovaných pracovníků. Firmy s více než 25 zaměstnanci nyní mají povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob s postižením, jinak jim hrozí odvod ve výši až 3,5násobku průměrné mzdy na každého pracovníka, který by měl tuto kvótu plnit. Tato nová škála odvodů zohledňuje konkrétní úroveň, jaké jednotlivé firmy dosáhly, což má podpořit reálné kroky zaměstnavatelů k naplnění těchto kvót a zároveň omezit systém formálních nákupů služeb od osob s postižením.

Další zásadní změna se týká finanční podpory na zaměstnávání asistentů a na další náklady související se zaměstnáváním osob s hendikepem. Nově by firmy mohly získat příspěvek na asistenty či adaptaci pracovního místa, avšak maximální součet všech nákladů na další podporu bude omezen na 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí. K tomu se omezuje příspěvek pro agenturní pracovníky či pro osoby pracující z domova.

Dopady na zaměstnavatele a jak se připravit

Firmy, které již zaměstnávají osoby se zdravotním postižením nebo plánují tuto možnost využít, se musí připravit na určité změny v administrativě i ve způsobu, jakým vykazují plnění povinných podílů. Nově bude kladen důraz na transparentnost a reálné zaměstnání hendikepovaných pracovníků přímo na provozovně zaměstnavatele, nikoli formou subdodávek a outsourcingu. Pokud firmy tyto nové požadavky nesplní, mohou jim hrozit nejen nové odvody, ale také veřejné zveřejnění inspekcí práce, které by mohly poškodit reputaci společnosti.

Za zmínku stojí také podpora digitalizace, díky níž bude možné například podávat elektronicky žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo o podporu v nezaměstnanosti. Elektronizace procesů má snížit byrokratickou zátěž nejen pro firmy, ale i pro samotné zaměstnance.

Další kroky a očekávané výsledky

Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává, že tyto změny povedou k výraznému zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a k lepší integraci těchto osob do společnosti. Firmy budou mít větší motivaci k vytváření pracovních míst pro hendikepované pracovníky, což by mělo přispět k celkovému zlepšení pracovního trhu.

Zároveň se očekává, že zvýšená transparentnost a kontrola nad zaměstnáváním osob s postižením povede k omezení zneužívání systému a k lepšímu využívání státních prostředků. Novela zákona by měla přinést pozitivní změny nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale i pro zaměstnavatele a celou společnost.