Ztracená důvěra ve Fed?

Nový týden přinesl na finančních trzích značnou nejistotu – americký dolar se propadl na tříleté minimum, akcie ztratily a přitom bitcoin (BTC) odolává a obchoduje se kolem 93 000 dolarů. Zdá se, že kryptoměna se začíná profilovat jako alternativní útočiště pro kapitál, když tradiční rezervní měna ztrácí dech.

V centru pozornosti stojí prezident Donald Trump a jeho záměr odvolat předsedu Federálního rezervního systému (Fed) Jerome Powella. Už samotné spekulace o politickém nátlaku na nezávislý úřad vedly k oslabení dolaru a propadu amerických akcií. Investoři totiž dobře vědí, že zásahy do měnové politiky, zejména v době, kdy centrální banka varuje před možnou stagflací, mohou zpochybnit důvěru v dolaru jako globální rezervní aktivum.

Turecko je varovným příkladem, kam takové zásahy mohou vést. Prezident Recep Tayyip Erdogan od roku 2019 opakovaně zasahoval do rozhodování turecké centrální banky a odvolával guvernéry, kteří prosazovali přísnější úrokovou politiku. Výsledkem byla sedminásobná ztráta hodnoty liry – z 5,3 liry za dolar v roce 2019 na téměř 38 v roce 2025 – a inflace blížící se 40 %. Turecké domácnosti a investoři se proti tomu začali bránit masivním přesunem kapitálu do bitcoinu a stabilních mincí, které slibují ochranu před výkyvy měnového trhu.

Podobný scénář by mohl hrozit i dolaru. Pokud by byl Fed politicky podřízen, mohlo by to odradit zahraniční držitele amerických dluhopisů – země s přebytkem běžného účtu by mohly začít přehodnocovat své investice v americkém tržním dluhu. Právě dolarové státní dluhopisy tvoří páteř světových financí, a jejich oslabení by mohlo spustit významné turbulence na globálních trzích.

Bitcoin na druhé straně nabízí výhodu jasných pravidel a limitované nabídky – nikdy nebude existovat víc než 21 milionů bitcoinů. Tato předvídatelnost ho činí atraktivním v době, kdy centrální banky ztrácejí kredit kvůli politickému tlaku. Kryptoměnu tak až překvapivě drží nad vodou i propad dolaru; investoři zřejmě začínají chápat, že BTC může plnit funkci digitálního zlata.

Přesto není jisté, zda dojde ke „lira efektu“ na dolaru – americká ekonomika je jednoduše větší, diverzifikovanější a dolar má pevně ustavenou roli v mezinárodním obchodu a financování. Ale i tak může zpochybnění nezávislosti Fedu v očích trhů znamenat výraznější oslabení dolaru, které by ještě urychlilo tok kapitálu do kryptoměn a jiných alternativních aktiv.

Pro americké investory by to mohla být výzva i příležitost zároveň. Přesun části portfolií mimo tradiční finanční trhy dává smysl právě v situaci, kdy politické hry s měnovou politikou mohou mít dalekosáhlé důsledky. Může to vést k posílení bitcoinu i stablecoinů, které díky své odolnosti vůči cenzuře a konfiskaci lákají stále více příznivců.

Nakonec jde o jednoduché varování: centrální banky musí zůstat nezávislé, aby zachovaly důvěru v měnu. Jestli se Trump skutečně pokusí odvolat Powella, může tím nejen oslabit dolar, ale i nenávratně změnit vnímání amerického finančního systému – a bitcoin by se v tom případě mohl stát jednou z největších vítězů

Investoři zároveň začínají přehodnocovat význam „bezpečných přístavů“. Zatímco zlato tradičně hrálo roli pojistky proti inflačním tlakům a geopolitickému chaosu, stále více kapitálu míří do digitálních aktiv, kde neexistuje centrální autorita s možností zásahu. Bitcoin tímto přístupem oslovuje nejen jednotlivce, ale i institucionální hráče, kteří hledají dlouhodobě uchovatelné a transparentní úložiště hodnoty mimo dosah státní moci.

Dlouhodobým rizikem však zůstává nejistota kolem regulace. Pokud by se politická intervence rozšířila i do digitálního prostoru, například prostřednictvím přísnějších pravidel pro stablecoiny nebo zdanění kryptoměn, mohla by tím vzniknout další vlna nejistoty. Přesto současný vývoj jasně ukazuje, že trhy citlivě reagují na pokusy o podrývání důvěry v institucionální stabilitu – a právě bitcoin z toho začíná profitovat jako možný nový základ měnové rovnováhy.