Diskontní sazba
Diskontní sazba
Diskontní sazba patří k základním nepřímým nástrojům měnové politiky každé centrální banky. Představuje sazbu, za kterou si u centrální banky ukládají přes noc komerční banky svou přebytečnou likviditu. Diskontní sazba ČNB je velmi důležitá pro ekonomické subjekty v ČR, protože se od ní přímo odvíjí úroková míra, za kterou banky zájemcům poskytují své úvěry.
Úrokové sazby patří mezi základní nástroje měnové politiky centrální banky, ČNB vyhlašuje tři sazby:
- 2T repo sazba
- Diskontní sazba
- Lombardní sazba
Ze třech zmíněných sazeb bude diskontní vždy ta s nejnižší mírou. V historii České republiky byla diskontní sazba vždy kladná, i když se o záporné míře několikrát spekulovalo. Nikdy tak u nás nedošlo, na rozdíl např. od eurozóny, k tomu, že by tuzemské banky za ukládání likvidity centrální bance platily z titulu záporné sazby.
Zvyšování sazeb v letech 2021 a 2022
Např. v roce 2022 ČNB, z důvodu výrazného růstu spotřebitelské inflace, razantně zvýšila korunové sazby a diskontní sazba nebyla výjimkou. Ve srovnání s většinou evropských států byla diskontní sazba ČNB zvyšována agresivněji. Cyklus utahování měnové politiky začal počátkem 4Q 2021 s tím, jak začaly výrazně narůstat spotřebitelské ceny. Diskontní sazba ČNB roku 2021 vzrostla z 0,05 % na 2,75 % a vrcholu dosáhla v červnu 2022 hodnotou 6 %. Diskontní sazba ČNB se tak v té době dostala nejvýše od roku 1999.
Proč centrální banky zvyšují sazby?
Zvyšovaná diskontní sazba ČNB tlumí (teoreticky) vzrůstající inflaci, protože dražší úvěr od jeho získání část ekonomických subjektů odradí. Dopadem je tak menší objem finančních prostředků v oběhu. Zdražení úvěrů je v zásadě automatické, protože proč by měly banky na trhu poskytovat úvěry s nižší úrokovou sazbou, než by dostaly za v zásadě bezrizikovou úložku svých prostředků u ČNB. Snižovaná diskontní sazba ČNB by měla přesně opačný efekt. Snížení nákladů na úvěr by pak (opět teoreticky) mělo podpořit spotřebu, rozhýbat více ekonomiku a zvýšit inflaci.
Je možné mít zápornou diskontní sazbu?
Centrální banky v naprosté většině případů vyhlašují kladnou diskontní sazbu a bankám na trhu tak z úložky u ČNB plyne zisk. V zahraničí byly ale např. ve Švýcarsku nebo v celé eurozóně tamní banky zatíženy řadu let zápornou diskontní sazbou, které je měla motivovat prostředky investovat např. v podobě levných úvěrů. U nás se ČNB i v dobách deflace stavěla k záporné depozitní sazbě negativně i díky tomu, že od domácí depozitní sazby se odvíjí různé sankce, penále apod.
