Intervence přímá

Přímá intervence centrální banky je forma intervence, při které centrální banka přímo vstupuje do finančních trhů, aby ovlivnila jejich chod. Toto se obvykle děje prostřednictvím nákupu nebo prodeje aktiv, jako jsou státní dluhopisy, nebo prostřednictvím operací na mezibankovním trhu. Cílem přímé intervence je ovlivnit úrokové sazby, inflaci, měnový kurz nebo jiné ekonomické ukazatele. 

Jak probíhá přímá intervence centrální banky

Přímé intervence mohou probíhat různými způsoby, v závislosti na specifických cílech a aktuální situaci v ekonomice. Některé základní metody přímé intervence zahrnují:

• Otevřené tržní operace: Toto jsou operace, kdy centrální banka nakupuje nebo prodává aktiva, jako jsou státní dluhopisy, na otevřeném trhu, aby ovlivnila množství peněz v oběhu.
• Operace na mezibankovním trhu: Centrální banka může poskytnout nebo naopak půjčit peníze bankám na mezibankovním trhu, což ovlivní úrokové sazby.
• Měnové intervence: Centrální banka může nakupovat nebo prodávat vlastní měnu na měnovém trhu, aby ovlivnila její kurz.

Důsledky přímých intervencí centrální banky

Přímé intervence mohou mít řadu důsledků na ekonomiku:

• Ovlivnění inflace: Nákupem nebo prodejem aktiv může centrální banka ovlivnit množství peněz v oběhu a tím ovlivnit inflaci.
• Ovlivnění úrokových sazeb: Prostřednictvím operací na mezibankovním trhu může centrální banka přímo ovlivnit úrokové sazby.
• Ovlivnění měnového kurzu: Prostřednictvím měnových intervencí může centrální banka ovlivnit kurz vlastní měny vůči ostatním měnám.

Kritika přímých intervencí centrální banky

Ačkoliv přímé intervence mohou představovat účinný nástroj pro ovlivňování ekonomických podmínek, existuje také řada potenciálních rizik:

• Riziko nestability: Přímé intervence mohou vést k nestabilitě na finančních trzích, pokud jsou prováděny příliš agresivně nebo nekonzistentně.
• Riziko ztráty důvěry: Pokud trhy vnímají, že centrální banka zasahuje příliš často nebo neúčinně, může to vést ke ztrátě důvěry v její politiku.
• Riziko finančních bublin: Stejně jako u nepřímých intervencí, také přímé intervence mohou vést k vytváření finančních bublin.

Příklady přímých intervencí centrální banky

Jedním z nejznámějších příkladů přímé intervence je politika kvantitativního uvolňování, kterou uplatňují některé centrální banky, včetně Federálního rezervního systému a Evropské centrální banky. Tato politika spočívá v nákupu velkých množství státních dluhopisů a jiných aktiv, s cílem zvýšit množství peněz v oběhu a snížit úrokové sazby.

Zajímavost

V roce 1992, Britská centrální banka se pokusila udržet hodnotu britské libry v rámci Evropského měnového systému prostřednictvím přímých měnových intervencí. Nicméně, spekulanti, vedeni Georgem Sorošem, vsadili proti libře a nakonec donutili britskou centrální banku stáhnout libru z měnového systému. Tento incident je známý jako "Černá středa".