Intervence

Intervence

Devizové intervence jsou jedním z nástrojů měnové politiky centrální banky. Prostřednictvím operací na měnovém trhu se jimi centrální banka snaží dosáhnout posílení či oslabení dané měny. Domácí ekonomika se v intervenčním režimu nacházela od 7. listopadu 2013 do 6. dubna 2017. Devizové intervence ČNB ve zmíněném období neumožnily posílení koruny pod hranici 27,00 EURCZK.

zdroj: kurzy.cz

Intervence ČNB 2013 - 2017

Intervence ČNB celou řadu ekonomických subjektů v roce 2013 překvapily i přesto, že o umělém oslabení koruny ČNB mluvila celou řadu měsíců před samotným začátkem intervencí. Během dlouhodobé intervence ČNB prodávala českou korunu a nakupovala za ni cizí měny, především eura. Touto operací docílila ČNB většího množství českých korun v oběhu a způsobila oslabení koruny. Za dobu trvání intervence ČNB na trhu prodala zhruba 2,05 bilionu CZK. Před intervencemi držela ČNB své devizové rezervy ve výši cca 20 % domácího HDP, po ukončení devizových intervencí tento objem vzrostl na cca 70 %. Na světě, nejen v té době, bylo jen málo centrálních bank, které disponovaly, v poměru k HDP své země, většími devizovými rezervami.

Intervence ČNB - cíle

ČNB svými devizovými intervencemi v letech 2013 – 2017 sledovala především tyto cíle:

• 1. Cenová stabilita. Dvouprocentní inflační cíl ČNB nebyl dlouhodobě naplněn a existovala obava, že na začátku roku 2014 propadne tuzemská ekonomika do deflace.
• 2. Až druhotným cílem ČNB byla podpora hospodářského růstu ČR.

Intervence - dopad na exportéry

Všem tuzemským exportérům tímto krokem ČNB de facto uzavřela termínový obchod na neomezený objem prodeje EUR do CZK za kurz přinejhorším 27,00 EURCZK. Exportéři na intervencích vydělali, dle odhadu Asociace exportérů, napřímo 687 mld. CZK a dalších 590 mld. CZK pak nepřímo. Negativním dopadem byl ale fakt, že intervence ČNB pomohly přežít i společnostem, které by se bez této pomoci ocitly v problémech. Jejich přežití tak ČNB de facto zaplatila za svého. Také se otevřela otázka, kolik exportérů díky získané výhodě „usnulo na vavřínech“, protože nebyli nuceni inovovat a vylepšovat svůj produkt. Ten se v některých případech mohl prodávat pouze nižší cenou, to ale není dlouhodobě udržitelné a tím pádem ani žádoucí. Také je třeba zmínit, že řada vstupů exportérů je hrazena v cizích měnách a pozitivní dopad intervencí byl tak pouze částečný.

Intervence ČNB – dopad na importéry

Všem importérům ze dne na den devizové intervence ČNB zvýšily importní náklady o téměř 5 %. Reálně to ale bylo ještě více, protože uměle oslabovaná koruna dosáhla v prosinci 2013 na kurz 27,70 EURCZK a na „hlídanou“ hranici 27,00 EURCZK se podívala až v červnu 2015.

Dopad intervence ČNB na spotřebitele

Na početně největší část ekonomických subjektů v ČR měly devizové intervence ČNB především negativní dopad. Spotřebitelům přineslo oslabení koruny zdražení pohonných hmot, dovolených i dováženého spotřebního zboží. Na druhou stranu byla díky intervencím zachována část pracovních míst a v návaznosti na tom vydělal i stát, když nemusel vyplácet za tyto místa dávky v nezaměstnanosti a dotčení zaměstnanci státu odvedli daně z příjmu.

Devizové intervence v zahraničí

V tomto tisíciletí rozhodně stojí za zmínku intervence švýcarské centrální banky (SNB). Ta devizové intervence zavedla s cílem zamezit posilování franku pod 1,20 EURCHF. Když byla SNB po více než třech letech v lednu 2015 nucena z důvodu obrovských nákladů intervence ukončit, byl to pro většinu zainteresovaných subjektů obrovský šok. Na rozdíl od ČNB totiž nebylo toto ukončení intervencí ve Švýcarsku dopředu nijak komunikováno. SNB vzrostl za dobu intervencí objem devizových rezerv na téměř 77 % švýcarského HDP.