Repo sazba
Pojem repo sazba označuje jednu z forem nástrojů měnové politiky České národní banky, pomocí které je určena úroková míra repo operací. Smyslem těchto operací je řízení likvidity na peněžním trhu a tím péče o stabilitu cenové hladiny v ekonomice skrz obměnu mezibankovních úrokových sazeb.
Co repo sazba ovlivňuje?
Repo sazba představuje hlavní pilíř pro péči o cenovou a finanční stabilitu, její význam se zvyšuje zejména v období zvýšeného napětí na finančních trzích. Centrální banka pomocí této sazby dokáže ovlivnit množství peněžních prostředků v oběhu a teoreticky tím usměrnit vývoj míry inflace. Zjednodušeně řečeno si centrální banka půjčuje od komerčních bank jejich volné prostředky výměnou za cenné papíry s předem dohodnutým úrokem a splatností. Většinou je tato splatnost nastavena na 14 dní, proto se základní sazba označuje jako dvoutýdenní (2T) repo sazba.
Zvyšování repo sazby
Ke zvyšování sazeb dochází většinou v období ekonomické konjunktury, kdy hlavními ukazateli pro zahájení restriktivní měnové politiky slouží zejména nízká nezaměstnanost a vysoká inflace. Zvyšování sazeb vede ke zdražování nákladovosti úvěrů a zároveň i k posílení domácí měny, což značně ztěžuje situaci všem exportérům. Naopak snížením sazeb centrální banka reaguje na nepříznivé tržní podmínky a svou expanzivní měnovou politikou se snaží zabránit možným výpadkům likvidity na trhu.
Co má vliv na rozhodování o sazbách
Inflační očekávání - analýza současného a očekávaného vývoje inflace patří k hlavním faktorům ovlivňující nastavení měnové politiky a úrokových sazeb.
Hospodářský cyklus - jak již bylo výše uvedeno, kompasem pro obměnu úrokové míry může posloužit i aktuální stav ekonomického růstu.
Sazby vyhlašované ČNB
- 2T repo sazba
- Lombardní sazba
- Diskontní sazba
Mimo úpravy sazeb pro dvoutýdenní repo operace nastavuje Česká národní banka i diskontní a lombardní úrokové míry. Diskontní sazbu lze chápat jako úrok, za který si komerční banky mohou uložit u centrální banky svou likviditu. Naopak lombardní úroková sazba představuje míru, za kterou si komerční banky mohou prostředky půjčit, tato sazba bývá obvykle vyšší než repo sazba.
Vývoj repo sazby
2T repo sazba vyhlašována Českou národní bankou se historicky pohybovala na různých úrovních v závislosti na ekonomických podmínkách. Například během finanční krize v roce 2008 začala ČNB ve snaze oživit ekonomiku postupně snižovat sazby, jejichž hodnota se z úrovně 3,75 % dostala v roce 2012 až k historickému minimu 0,05 %. Tento dlouhodobý nízký úrok byl udržován až do roku 2017, což bylo součástí měnové politiky ČNB, která chtěla podpořit ekonomiku a stimulovat úvěrování. V důsledku pandemie COVID-19 a jejího vlivu na ekonomické zdraví České republiky, ČNB v roce 2020 opět musela snížit 2T repo sazbu na 0,25 %, aby podpořila finanční stabilitu a likviditu na trhu. Naopak opačná situace, kdy centrální banka musela začít sazby rychle zvyšovat, nastala v roce 2022, kdy se Česká republika začala potýkat s rychlým růstem inflace. ČNB na rychlý růst cen reagovala zahájením cyklu zvyšování sazeb, kdy v souladu s tímto vývojem byla repo sazba postupně zvýšena až na úroveň 7 %, což je nejvyšší hodnota od 90. let.
